Připravil: Jiří Baier, foto: autor
Musíte ji hledat na ležících kmenech, někdy i vysoko v korunách poškozených listnatých stromů, ne na zemi. Houba nepohrdne ani pařezem z odtsraněného listnatého stromu, kde má během roku příznivé vlhkostní podmínky.
Hlívu ústřičnou poznáme podle masitého šedého klobouku, bělavých sbíhajících se lupenů a kratičkého třeně. V mládí má plodnice silně podvinutý okraj klobouku. Připomíná mušličku bpkem přirostlou ke dřevu. Příjemně voní. Dužnina je bělavá a tuhá, takže snadno snáší přepravu a v chladničce vydrží řadu dní.
K přípravě pokrmů se nejlépe hodí drobnější plodnice. Co se toho týče, sklízel jsem značné úspěchy s mladými plodnicemi naloženými do sladkokyselých nálevů společně se zeleninou a paprikou. Velmi chutné jsou hlívy také do křupava upečené na sádle, předem potřené česnekovou pastou a obalené v mouce. Zapomenout nesmím ani na dršťkovou polévku.
Větší klobouky bývají tuhé stejně jako třeně. Ty doporučuji usušit a rozemlít na prášek, jehož použití je široké – od dochucování jídel po léčebnou kúru k posílení imunity.
Léčivé účinky
Hlíva ústřičná obsahuje bohaté větvené cukry, zejména tzv. pleuran, patřící do skupiny beta glukanů, potlačujících růst některých nádorů – například sarkomu 180 a hepatomu H22. Beta glukany patří do skupiny fyziologicky účinných látek, které se souborně označují jako modifikátory biologické odpovědi. Zachycují volné radikály, zvyšují přirozenou odolnost lidského organizmu a rezistenci vůči virovým, bakteriálním a parazitálním infekcím. Vyznačují se i radioprotektivními a protirakovinnými účinky. Kromě beta glukanů obsahuje hlíva ústřičná také terpeny s antibiotickými a protirakovinnými valstnostmi, lektiny s antibiotickými, protiplísňovými a protirakovnnými účinky, a také mevastacin (nazývaný též lovastacin), aktivně působící při odbourávání cholesterolu a snižování jeho hladiny v krevním řečišti. U pacientů trpících tvrdnutím tepen (arteriosklerózou) potlačuje tato houba degenerativní změny v cévách a snižuje výskyt arteriosklerotických ložisek. V moderní čínské medicíně se používá houba při léčbě lumbaga (hosera) a ke zmírnění strnulosti šlach a končetin.
Způsob využití
Ke snížení hladiny cholesterolu v krvi konzumujeme několikrát týdně 30 až 90 g čerstvých plodnic hlívy ústřičné upravených v různých pokrmech nebo 3 až 9 g houbového prášku z rozdrcených plodnic vmíchaného do polévky, jogurtu, čaje nebo v kapslích. K posílení imunitního systému se doporučuje užívat 100 g čerstvých nebo 10 g sušených plodnic po dobu jednoho měsíce.
Tatarský biftek z hlívy ústřičné
200 g čerstvé hlívy ústřičné, 4 vejce, 2 lžíce oleje, 2 cibule, 2 sladkokyselé okurky, mletá sladká paprika, mletý černý pepř, sůl, kečup, hořčice, česnek, sádlo, chléb
Hlívu rozmixujeme najemno s trochou oleje (jen klobouky; tuhé třeně odkrojte a usušte). Přidejte najemno nasekanou okurku, pepř, sůl, papriku, hořčici a kečup dle chuti. Dobře promíchejte, směs rozdělte na 4 porce, vytvarujte do podoby kopečku s pruhlubní nahoře a do ní posaďte syrový žloutek. Každy ze stolujících si pak porci domíchá, případně dochutí sám. Natíráme na topinky potřené česnekem. Chutná fantasticky!
Doporučení: Doporučované rady, spojené se samoléčitelnou aplikací houby, je nutné konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Článek z RPN č. 1-2/2011
