Zdraví prospěšná kyselina
O škodlivém působení kyselin v těle jsem psal nejednou. V žaludku se však za normálních okolností vyskytuje i kyselina našemu zdraví prospěšná – totiž kyselina chlorovodíková (HCl) v koncentraci 0,3%. Jako jedna z mála kyselin reaguje v našem těle zásaditě. Je systémovou součástí našeho trávicího systému, protože za normálních okolností tvoří podstatnou složku našich trávicích šťáv. De facto náš organismus dezinfikuje a udržuje čistý.
Když ovšem nějakým způsobem tvorbu HCl omezíme či dokonce zlikvidujeme – zpravidla špatnou stravou či nezdravým životním stylem, pak její výsostné místo v buňkách zaujmou jiné typy kyselin a dochází k překyselení, odborně zvanému acidóza. Tento stav naopak umožňuje bujení anaerobních organismů – kvasinek, plísní a dalších škodlivých „breberek“, čímž podporuje kvasné a hnilobné procesy v lidském organismu.
Příroda s asertivitou nepočítá
HCl v žaludku vzniká v tzv. parietálních buňkách a její přítomnost je pro nás životně důležitá. Její tvorbu omezuje například dlouhodobý stres. Reakcí na stres nás totiž příroda vybavila pro případ útoku predátora, kdy má dojít k dočasnému vypnutí trávení, aby se veškerá síla organismu mohla soustředit do periferních částí těla a vše se zmobilizovalo k obraně či útěku. Tento stav by přitom měl trvat jen velice krátce (buď uteču nebo predátora zlikviduji), což by vedlo ke zklidnění a k obnově tvorby HCl v těle. Toto však u moderního člověka, neustále vystavovaného stresu, neplatí. Navíc se místo fáze „uteč či bojuj“ uchylujeme k asertivitě, s níž příroda nepočítá. Kyseliny se v našem těle za těchto okolností „vaří“ po dobu až tří dnů, takže k onomu brzkému přepnutí na klidový stav a opětnému „nahození“ tvorby HCl nemůže dojít. Trávení tudíž nefunguje. Společně s tím se navíc dál usilovně ládujeme, podporujeme zas ještě intenzivnější tvorbu nežádoucích kyselin v těle a měníme se ve fermentační jímku, kdy v těle probíhají kvasné a hnilobné procesy. Brzy si tak vypracujeme systémovou acidózu. To už je ovšem dosti závažný stav, který naše tělo neumí samo řešit. Přetrvává-li dlouhodobě, jedná se v podstatě o zdroj většiny chorob, které si jen umíme domyslet – od rýmy až po onkologická onemocnění.
Krkací test
Trpíte-li jakýmkoli trávicím problémem, prověřte ho tzv. krkacím testem, který odhalí stav hladiny HCl ve vašem žaludku. Výsledek napoví, jak byste se měli chovat při svých stravovacích a životních návycích. Potřebujete k němu bezhliníkovou jedlou sodu (z lékárny), malou injekční stříkačku o obsahu 2-5 cm3 a skleničku asi 200 ml.
Večer si připravte do skleničky sodu tak, že z injekční stříkačky vytáhnete píst a použijete ji jako odměrku, jíž odměříte 1,25 cm3 sody; vsypte do skleničky a jděte spát. Ráno po probuzení se dojděte vyčurat a pak dolijte do sklenice se sodou 150 ml vlažné vody, dokonale rozmíchejte a na ex vypijte. Současně s dopitím zmáčkněte stopky a měřte čas.
Pokud říhnete do 1 minuty, máte vysoký přebytek HCl, říhnutí do 2 minut značí lehký přebytek HCl, krknete-li do 3 minut, máte jí akorát, zato nekrknete-li do 5 minut, což je bohužel nejčastější stav, nemáte v žaludku žádnou HCl. Stav se nazývá achlorhydrie. Ovšem má-li být test objektivní, je potřeba ho provádět důsledně po ránu, těsně po probuzení, alespoň tři dny po sobě.
Obnovení přirozeného chodu
Náprava se neobejde bez zklidnění systémového stresu a současně i významné pomoci k nabuzení opětovné úplné tvorby HCl v organismu. Musíme vědět, že máme-li přebytek HCl v žaludku, máme jí paradoxně málo v tkáních – a obráceně. Jako u spojených nádob. Žádoucí stav je přitom rovnovážný a nazývá se acidobazická rovnováha. Jak si ale počínat, když v důsledku stresu přestanou parietal buňky na žaludeční sliznici produkovat potřebné množství HCl a rovnováha je tudíž zásadně narušena? První pomoc hledejte v technice očisty žaludku, kterou jsem popsal v čísle 5/2009 Receptů. To může výrazně napomoci k tvorbě HCl. Pokud se však tímto výrobu HCl v těle nepodaří obnovit, je dobré začít konzumovat potraviny, stimulující tvorbu HCl v žaludku. Přírodní stimulátory HCL jsou: chilli paprika, zázvor, jablečný ocet, černé olivy, listová zelenina, citróny, špenát, celer, zelí, mořská sůl. Tvorbu HCL podporuje také sodík, zinek, tiamin (vitamin B1), niacin (vitamin B3), vitamín B6. A jestliže se vám ani jejich účinnost nebude zdát dostatečně výrazná, přiřaďte ještě potraviny s betainem. Betain se přirozeně nachází v malém množství v potravinách, jako je řepa (především červená, špenát, obiloviny a produkty moře.
Salát na podporu trávení
Nastrouhejte červenou řepu a celer, zakapejte trochou citrónové šťávy a jablečného octa, smíchejte a jezte nejlépe před jídlem nebo i po jídle.
Pomůže i „chemie“
Tvorbě HCl v žaludku lze ovšem napomoci tak= „chemicky“. Moderní věda vyvinula potravinový doplněk Betain HCl v tobolkách; doporučuji ty s obsahem 600 mg vždy jednu 20 minut před jídlem a další 20 minut po jídle. Jde ovšem o přípravek dosti drahý a navíc u nás těžko k dostání, nicméně perfektně eliminuje většinu problémů nesmyslně léčených antacidy a antipyretiky. Dodáme tak totiž do žaludku HCl, která se okamžitě vypořádá s ostatními, nám škodícími kyselinami. Díky čemuž se organismus začne opět chovat bezchybně.
Dá se ovšem vrátit i k metodám našich předků – k desetiprocentní lékopisné HCl s pepsinem. Pokud se na ni vyptáte starých lékárníků, potvrdí vám, že šlo o věc směšně levnou a výborně fungující. Můžete to napodobit zakoupením třiapůlprocentní lékopisné kyseliny chlorovodíkové, pokud vám ji ochotný lékárník namíchá. Pokud se toto nezdaří, můžete sehnat kyselinu v plné koncentraci 35% a doma ji naředit tak, že do 9 dílů destilované vody nalijete 1 díl kyseliny (ne obráceně!). Tuto 3,5% HCl používáme tak, že 10 kapek nakapeme do 500 ml vody a vypijeme půlku 20 minut před jídlem a zbytek 20 minut po jídle. Hojí to vředy žaludeční i ty na dvanácterníku, způsobené zpravidla baktérií helicobacter pyroli. Ta totiž – pokud HCl chybí – se snaží sama navodit její tvorbu tím, že dráždí žaludeční sliznici. Neumí to však dělat organizovaně, takže její kolonie přehnaně lokálně stimulují jen určitá místa, čímž vytvoří kyselinu až 6% silnou, která podráždí sliznici. Následkem toho vznikne vřed. Stačí však přidat HCl, aby se bakterie přestěhovaly do nižších partií trávicího traktu, kde už tělu nevadí.
Zázvorový čaj s kurkumou
Také tento čaj skvěle napomáhá tvorbě HCl v těle. Stačí lžičku strouhaného zázvoru a lžičku kurkumy zalít horkou vodou, přidat citrónovou šťávu, případně osladit medem a pít vícekrát denně.
Kontak na léčitele www.zdraví-az.cz
