Místo trojčátka naftoprášky
V předchozím článku jsme se zabývali bylinnou kůrou zvanou trojčátko a zmínili různé varianty našich přítulných kamarádů – parazitů. Již víte, že tuzemská medicína problematiku parazitů u lidí téměř nevnímá. Nicméně to neznamená, že stejné to je i jinde ve světě. Kupodivu bylo za tím účelem vyvinuto široké spektrum antihelmintik neboli antiparazitik, která však mají relativně úzce vymezené pole působení. Znamená to, že na rozdíl od trojčátka, jež zabírá relativně dobře proti plnému spektru parazitů, zde je třeba užívat antiparazitikum cílené vždy na konkrétní druh parazita, respektive skupinu parazitů. Možné také je absolvovat komplexní kúru s tím, že postupně berete nejrůznější antiparazitika, abyste se ve finále zbavili všech dostupných variant parazitů.
Zásadní nevýhodou těchto metod je, že zmíněné naftoprášky, jak jim přezdívám, nejsou vůči našemu organismu zdaleka tak šetrné, jako trojčátko. Naftoprášky mohou navíc mít i přes nesporná vysoká pozitiva také negativní vedlejší účinky.
Urči svoje „zvířátko“
Ze vzorku stolice
Chcete-li užívat antiparazitika, musíte v prvé řadě zjistit, jakými konkrétními parazity trpíte. K tomu slouží vícero metod. Relativně spolehlivé by mohlo být vyšetření, jež probíhá na základě odběru vzorku stolice. Nicméně logická úvaha vede ke zjištění, že není příliš pravděpodobné, že právě v minimálním vzorku stolice se bude nacházet miniaturní parazit. Potvrdí vám každý veterinář, že v analogické situaci u poníka bude za účelem vyšetření vyžadovat několik kilo exkrementů. Je zde tedy jen nepatrná šance se něčeho dopracovat a to i při opakovaných vyšetřeních, jeden pokus se zpravidla zcela míjí účinkem.
S pomocí biorezonance
Další řešení nabízí vyšetření na biorezonančním přístroji, například Salvia, Oberon a mnohé další. Ten na základě specifického kmitočtu toho kterého parazita dokáže určit konkrétní druh. Nicméně i tak se jedná o metodu značně bezzubou s ohledem na to, že určit konkrétní vývojové stadium parazita (zda se jedná o dospělce, larvy či vajíčka) už přístroj nesvede. Vědět to je přitom zásadní, protože v určitých fázích vývoje může být parazit nezlikvidovatelný a platí, že zpravidla lze likvidovat až dospělý kus.
Samodiagnostikou
Nejste-li štítiví a vlastníte toaletu s plochým dnem,jak s oblibou říkám diagnostickou, můžete zkusit své exkrementy prozkoumávat sami. Vhodný typ toalety můžete samozřejmě nahradit i nočníkem. Pokud pak nějakého „kámoše“ uvidíte, neváhejte ho pinzetou odlovit, uchovat nejlépe živého ve skleničce a nechat si odborně zjistit, o co jde (třeba přes okresní hygienickou stanici).
Problémy typicky ženské
Existují i další, už méně spolehlivé metody. Nicméně ani pouhé podezření na parazity, příznaky, které signalizují parazitární problémy, není radno ignorovat.
Spektrum parazitů můžeme rozdělit do více podskupin, které se mohou léčit odlišně. Mnoho žen se například setkává s vaginálními komplikacemi, kdy se jedná o kvasinky, plísně, prvoky, améby, bičenky, aj., jež mohou osídlit i střevní trakt a páchat na organismu velké škody. Zde se osvědčuje aplikace Entizolu – běžného humánního či veterinárního léčiva, jež je navíc celkem slušně dostupné. Užívá se systémem 1-0-1 po dobu deseti dnů. Při jeho užívání je nutné počítat s tím, že pokud zasáhne přesnou cílovou skupinu, může se pak dostavit určitá nevolnost v důsledku rozpadu mrtvolek parazitů v těle.
U chovatelů zvířat
Lidé, chovající domácí mazlíčky, mohou ve svém těle hostit potvory daleko větší – hlísty (roupice a škrkavky), na něž zase platí Albendazol. Jde o léčivo běžné ve veterinární medicíně, třeba pro přeléčení ovcí. V humánní medicíně se k tomu účelu používá francouzské antiparazitikum Zentel. Případně si lidé opatřují antiparazitika thajská, jež u nás nejsou certifikovaná, ale dají se poměrně snadno opatřit. Většinou se užívají jednorázově dvě tablety s tím, že je vhodné to opakovat vždy po týdnu a vydržet tak pět až šest opakování (například 1. sobotu dvě tablety, 2. sobotu opět dvě tablety atd.). Opakování je nezbytné proto, že se během užívání v těle vyvíjejí další dospělci, které je také potřeba postupně likvidovat.
Tasemnice a motolice
Na tuto cílovou skupinu zabírá úspěšně Praziquantel. Tuto účinnou látku obsahuje v humánní medicíně německý lék Cesol, ale jeho cena opravdu není zrovna lidová, případně opět prostředky nehumánní medicíny – tedy veterinární léčiva, případně zahraniční léčiva, ne vždy u nás certifikovaná. Patří sem například thajský Vormicide, který se užívá stejně jako Abendazol (tedy dvě tablety naráz jedenkrát týdně, což se pětkrát až šestkrát zopakuje.
Vlasovci a filárie
Zvláště u filárií platí vysoké procento pravděpodobnosti přenosu. Jejich roznašeči jsou totiž například i komáři a mouchy. Aplikuje se proti nim léčivo Ivermectin, které se ovšem v humánní medicíně velmi obtížně shání. Náhradou zde může být i varianta veterinární, určená pro býložravá zvířata či opět u nás necertifikované zahraniční výrobky. Nejběžněji použitelná varianta je tedy ivermectinová pasta s dávkovačem pro koně, kde celá náplň tuby je většinou na 700 kg váhy. Při dávkování tedy vycházíte z vlastní váhy a dávkujete 10 až 20 % nad tuto váhu. Dávky si snadno nastavíte na dávkovači a berete je obden, zpravidla po dobu čtyřech až šesti týdnů, u úporných případů i déle. Preventivně vystačíte se dvěma tubami, v úporných případech mohou být potřeba až čtyři.
Je třeba zvážit rizika
V uvedených případech je třeba zvážit, do jaké míry s řešením problému s parazity člověk spěchá a zda tedy nějaké drobné komplikace s uvedenými léčivy riskne. Nebo zda zvolí pomalejší, ale bezpečnější a zároveň jistější postupy, popsané v minulém čísle. Pro přesnost uveďme, že žádné vážnější zdravotní komplikace zde většinou nehrozí, nicméně bolesti hlavy, těžké nevolnosti, zvracení či dlouhodobé průjmy nejsou zase tak výjimečné.
Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 6/2012
