Připravuje: Jaroslav Zajíček, foto: archiv
Toto téma jsem zvolil v souvislosti s dobou dovolených, kdy mnoho lidí překvapí pohled na číselník osobní váhy, protože zjistí, že zas mají pár kil navíc. Tento trend přitom může pokračovat i v podzimních měsících, protože tělo je geneticky nastavené na ukládání zásob na zimu. U nás už sice toto není potřeba, protože v současnosti se můžeme všichni přejídat během celého roku, nicméně náš systém je takto nastaven po dlouhá tisíciletí a není jednoduché to změnit.
Nadbytečné sacharidy
Oficiální nutriční doporučení říká, že základem zdravé stravy člověka je obilí (tedy sacharidy). Naši předkové tak právě v období sacharidů (tedy v létě) kila nabírali. V zimě pak jedli bílkoviny a nabraná kila paradoxně ztráceli. Pokud si podobný přístup vyzkoušíte, zjistíte, že zdrojem nadváhy není proklamovaný tuk, ale paradoxně doporučované sacharidy. Samozřejmě jde zároveň vždy také o množství, ale protože naše možnosti jsou v tomto směru neomezené, většina z nás konzumuje sacharidů nadbytek. Nadbytečné sacharidy se pak přeměňují v tukové polštáře a způsobují řadu zdravotních problémů. Mezi ty nejběžnější patří kardiovaskulární komplikace, poničený pohybový aparát, tuky a cukry v krvi a mnoho dalších problémů.
Pokud nechceme, aby ke zvyšování váhy a uvedeným komplikacím došlo, saháme k různým opatřením.
Dočasné řešení
Mnoho lidí zkouší – s větším či menším úspěchem – nejrůznější diety. Známý jo-jo efekt však na sebe nenechá dlouho čekat. Nastavení správné hladiny spotřebovaných sacharidů je totiž nesmírně problematické. Zvláště v létě, kdy snadno sklouzneme ke konzumaci neuvěřitelně koncentrovaných potravin, jako je například zmrzlina, grilované klobásy apod., není prakticky možné přibírání na váze zastavit.
Nicméně je nutno přiznat, že existují látky, které toto mohou dočasně z větší části řešit. Nejde sice o nic samospasitelného a do jisté míry je třeba zachovat i určitá omezení ve stravě. Platí však, že určité chemické látky (třeba kyselina chlorogenová) vykazují v našem organismu velmi zajímavé účinky. Konkrétně kyselina chlorogenová je (v poměrně malém množství) obsažena například ve třešních či ve švestkách. Mimořádně vysokým obsahem této látky se však vyznačuje zelená káva
