Osteoporóza je systémové metabolické onemocnění kostry, charakterizované poruchou mechanické odolnosti kosti a v důsledku toho zvýšeným rizikem zlomenin. Projevuje se bolestmi zad, snadnou lomivostí kostí i při běžné činnosti, minimálním traumatu nebo nepatrném pádu, zmenšením tělesné výšky, zmenšenou pohyblivostí. Nejčastějšími zlomeninami z důvodu osteoporózy jsou zlomeniny páteřních obratlů nebo krčku stehenní kosti. Celosvětové statistiky udávají, že jedna ze tří žen a jeden z pěti mužů utrpěli zlomeninu z důvodu osteoporózy.
Záludnost této nemoci spočívá v jejím plíživém, tichém počátku, kdy postižený nepociťuje žádné potíže. Ve chvíli, kdy je diagnostikována, je už na prevenci pozdě, léčba je obtížná a není výjimkou, že pacienti zůstanou invalidní.
Osteoporózou bývají častěji postiženy ženy, což je fakt daný genetikou. Jejich počet výrazně stoupá po menopauze. V poslední době se ale osteoporóza začíná díky životnímu stylu týkat stále častěji i mužů.
Příčinou osteoporózy mohou být genetické faktory, nevyvážená strava, nedostatek vápníku a vitaminu D, nedostatek pohybu, věk nebo menopauza, toxické vlivy (alkohol, kouření), stres.
Prevence osteoporózy
Vývoj a zrání naší kostry ovlivňují tři faktory: genetická predispozice, fyzická aktivita a adekvátní výživa. Maximum kostní hmoty se tvoří v mládí, 90 procent se vytvoří do 20.–22. roku. Od čtvrté dekády života naopak dochází k redukci kostní tkáně. Dosažení maximální kostní hmoty v mládí a její minimální odbourávání ve stáří je důležitou složkou prevence osteoporózy. Na prevenci osteoporózy tedy musí rodiče myslet již v době, kdy se tvoří kostní tkáň. Pro její vytvoření a udržení je důležité, aby se do ní denně uložilo 100 mg vápníku u 5-6 letých dětí, 400 mg v pubertě, 150 mg u mladších dospělých. Dostatečné zásobení složkami, které se podílí na vytváření a udržování kostní tkáně musí doplňovat přiměřená pohybová aktivita.
Genetické faktory, které jsou jednou z příčin osteoporózy nelze ovlivnit, lze však ovlivnit životní styl. K základní prevenci osteoporózy patří dostatečný přísun vápníku, vitaminu D dostatek fyzické aktivity, vyvarování se obezitě, kouření či nadměrné konzumaci alkoholu.
Ve stravě by neměly chybět potraviny s vysokým obsahem vápníku, jako jsou mléčné výrobky (100 g bílého jogurtu obsahuje 140 mg vápníku), a vitaminu D, kterého je v našem organismu nedostatek především v době s nízkým slunečním zářením. Podle výživových doporučení by měly mléčné výrobky tvořit cca 10 procent denního příjmu potravin, tedy 2-3 porce
