Připravila: Jitka Chalupová, foto: autorka
Prvorození
Perfekcionismus není jen výsadou, ale i typickým znakem prvorozených. Prvorození mívají vysoké nároky na sebe i ostatní, bývají kritičtí. Je pro ně typické „nabrat“ si mnohem více, než může člověk dlouhodobě zvládnout. Mívají ze všech postavení v rodině největší sklony k nervozitě, špatnému usínání a depresím. Činí jim velké potíže používání slova „Ne“ a vytváření času pro sebe. To vše pramení ze snahy být od začátku „dobrým“ synem, dcerou – nezklamat očekávání rodičů, kteří je do prvorozených dětí promítají nejsilněji. I v pozdějším věku převládá snaha vyjít vstříc všem, a tak se někdy prvorozené děti dostávají do pasti: uvědomují si, že nezvládají a nepřipadají si dost dobří. Mohou propadat i závislostem a utápět své frustrace v alkoholu nebo žít jiným nezdravým návykovým způsobem. Jsou nesobečtí, pracovití, vnímaví, spolehliví, rozvážní, pečující, povzbuzují druhé a jsou obětaví. To je předurčuje k tomu, aby z nich byli výborní přátelé. Jsou pro ně vhodné pracovní pozice, vyžadující samostatnost.
Doporučení pro prvorozené zní: Nechtějte být dokonalí, toho nikdy nedosáhnete. Naučte se říkat „ne“. Obavy, že vás pak přestanou mít lidé rádi, jsou zbytečné. Kdo vás opustí proto, že mu nevyjdete pokaždé vstříc, ten vás neměl rád, jen vás využíval. Nepracujte tolik. Práce tu bude vždycky, vaše děti ale odejdou z domova. Užívejte si s nimi, dokud můžete. Méně se odsuzujte a pokuste se více těšit za života: i vy se můžete naučit smát svým chybám a tím ubrat ze svých úzkostí a rozsvítit svůj většinou vážnější výraz. Zvláštní kapitolou prvorozených představují jedináčci. Platí pro ně umocnění posaných rysů s tou výjimkou, že málokterý by se rozdal a myslel na druhé z čistě nesobeckých důvodů.
Prostřední děti
Vyrůstají ve vědomí, že nikdy nebudou mít privilegia nejstaršího dítěte
