Připravila: Jitka Chalupová, foto: archiv
Stres současného člověka vyvolává množství požadavků na životní styl a stoupající množství informací, které musí zpracovat za jediný den. Z dlouhodobého hlediska je nejmoudřejší se nesnažit přepínat a „zrychlit“, ale pečovat o sebe, aby si tělo nevybralo svoji daň a neřeklo nám jasněji a drsněji, že ho ošidit nemůžeme.
Škodí téměř všemu!
Stres škodí sexualitě, vztahům, pracovnímu výkonu a – zvláště pokud se jedná o dlouhodobou záležitost – se podílí na rozvoji celé série zdravotních signálů, kterými tělo hlásí, že je potřeba problém řešit.
Počáteční nervozita, nespavost, nestřídmost nebo naopak poruchy příjmu potravy jsou následovány dalšími příznaky, z nichž některé si ani se stresem nespojujeme. Má ovšem souvislost s rozvojem astmatu, akné, lupénky, zhoršením atopického ekzému, bušením srdce, impotencí, neplodností, nočním pomočováním, vznikem oparů, pocením a tělesným pachem, sklonem k zvýšené mastnotě pleti a vlasů, problémy s pamětí, návaly úzkosti, skřípáním zubů a bolestmi v čelistních kloubech, vysokým krevním tlakem a rozvojem žaludeční nevolnosti i vzniku vředů a zánětlivých střevních onemocnění.
Trpí jím i děti
Stresem netrpí jen dospělí lidé, ale i děti. Někdy se připisují příznaky stresu onemocnění nebo jsou připisovány nechuti pracovat či jít do školy. Patří sem bolesti hlavy a břicha, které rodiče mohou podcenit. Dalším signálem bývají časté výkyvy nálad, spojené s křikem. Ne vždy je dobré je uzavřít slovy: „Prostě puberta…“ Dochází totiž k rozvíjení stresu v podobě izolace, zavírání se v pokoji, ztráty přátel, časté sledování televize nebo počítače, které prohlubuje pocit osamocenosti, dále extrémní reakce na vlastní selhání, zpomalené nebo naopak agresivní jednání, užívání návykových látek a rozvoj strachu, vedoucí až k sebepoškozování nebo touze umřít. Děti jsou totiž vůči stresu odolné ještě méně, než dospělí a mohou dospět do depresivních stavů, které je provázejí často do dospělosti. Je na místě přemýšlet o pravé příčině změny jejich chování, brát ji vážně a posilovat pocit sounáležitosti a vědomí vlastní hodnoty a přijetí dětí bez ohledu na jejich výkon.
Když stres nemá konce…
Dlouhodobý stres vyvolává ztráta někoho blízkého, nemoc, nezdravé vztahy, rozvod, změna nebo ztráta zaměstnání, někdy stěhování a změny s ním spojené. Mohou se rozvinout i záchvaty paniky, která je způsobena nejistotou z nových a nepříjemných okolností. Pokud přejde nejistota do paniky, je dobré vyhledat odbornou pomoc; málokdy člověk takové stavy zvládne sám a v některých situacích mu dokonce mohou být nebezpečné.
Člověk si pro zachování pocitu rovnováhy potřebuje srovnat priority a těmi se řídit a plánovat den, nehonit se jen za tím, co právě „hoří“. Někdy má bilance hodnot tak ozdravné účinky, že dojde k významnému poklesu celkového stresu. Některé příčiny ovšem odstranit nelze a tak nezbývá, než je co nejlépe ustát s pomocí ulehčujících rituálů, které můžeme trénovat.
Příklady ulehčujících rituálů
Snaha zaměstnat pravou hemisféru; úklidem nebo prací na zahrádce a tím ulevit levé, která má starosti.
Pravidelně se uvolnit hlubokým a cíleně pomalým dýcháním
Dostatečně spát; nedostatek spánku způsobuje stres z chronické únavy.
Jíst ryby; omega 3 mastné kyseliny podporují zdravé působení mozku a psychické rovnováhy.
Jíst hořčík; důležitý minerál pro stav nervů, přítomný například v kukuřici, ovesných vločkách, vepřovém mase, špenátu, malinách, tvrdém sýru…
Konzumovat vitamíny skupiny B; B-komplex působí proti stresu, vitamin B6 tělo potřebuje na tvorbu serotoninu.
Nepřehánět to s alkoholem; po počátečním uvolnění dojde k nárůstu napětí, jakmile tělo odbourá hladinu alkoholu.
Dát si hrnek teplého kakaa či mléka (funguje pro děti i dospělé); mléko obsahuje tryptofan, látku nezbytnou pro tvorbu serotoninu, „hormonu štěstí“. Tryptofan obsahují také banány a krůtí maso, datle, ananas, ořechy a čokoláda.
Vyhýbat se kofeinu, který posiluje stres; místo něho pomůže třeba čokoláda, která povzbudí, dodá energii a nevede ke zrychlení tepové frekvence.
Uvést do rovnováhy aktivitu a odpočinek; stres způsobuje jak přetažení, tak pocit, že jsme k ničemu.
Trávit čas na čerstvém vzduchu, nejlépe chvíli v přírodě, objevit skupinku lidí s podobnými zájmy nebo hodnotami, se kterými mohu otevřeněji mluvit.
Začít alespoň doma s některými technikami, které vzbuzují uvolnění, jako je malování, zpěv, tanec nebo poslech hudby.
Zkusit sebeléčbu odpoutáním; najít někoho, kdo je na tom hůř, než vy a udělat pro něj něco dobrého.
Najít si nového koníčka.
Relaxovat; do teplé koupele přidejte levandulový olej, který má zklidňující účinky a můžete si jím potřít spánky a čelo.
Článek z RPN č. 6/2013