Známy starověký lékař Dioskorides ho zmiňuje ve své Matérii medici pro jeho hřejivou sílu podporující trávení, uklidňující břicho a prospívající žaludku. Řecký lékař Galén jím léčil nechutenství, tělesné ochrnutí odvozené od nerovnováhy „flegmy“ v těle. Ve starém Římě byl nejen vzácným kořením, ale i nejdůležitějším lékem, který měli lékaři při římských výbojích vždy u sebe.
Dnes se zázvor prodává buď čerstvý nebo sušený, mletý, případně konzervovaný, kandovaný. Chuťově jsou tyto formy dost rozdílné, proto má každá své specifické použití. Číňané upřednostňují čerstvý oloupaný a nasekaný, nakrájený či najemno nastrouhaný – používají ho zejména na dochucení ryb, mořských plodů, masa, zeleniny, ale i do nápojů. Nakládaný zázvor zase podávají Japonci k suši. Mletý zázvor se nejlépe uplatní ve sladkých a moučných pokrmech (sušenky, chléb, pudingy), ale i v pečené rebarboře, jablku a při přípravě čaje. Chuť zázvoru můžeme ovlivnit i momentem, kdy ho do jídla přidáme. Jeho sladkavá ostrost se zachová nejlépe tehdy, když jím jídlo dochutíme až na konci vaření. Dlouhým vařením se jeho výrazná chuť ztrácí.
VÍTE, ŽE…?
- Čerstvý oddenek zázvoru obsahuje až 80 % vody, škrob, bílkoviny, tuky, vlákninu, minerály, vitamíny (zejména B komplex), karotenoidy, ostré látky (gingerol a capsaicin), barviva, síru a 1 až 4 % silic (směs terpenů, z čehož až 50 % tvoří antibakteriální a protizánětlivý zingiberen). Zjistilo se, že zázvor obsahuje až 160 účinných preventivně-léčebných látek. Co se týče minerálů, ve 100 g zázvoru je 130 mg hořčíku, 100 mg vápníku, 17 mg železa, 140 mg fosforu a 10 mg draslíku.
- Zázvor působí pozitivně i při kosmetických problémech – při akné, citlivé pokožce, vyhlazovaní vrásek i vypadávání vlasů. V rámci detoxikace povzbuzuje lymfatický čisticí systém a má i protirakovinné účinky. Při kinetóze (nevolnosti při cestování) můžeme místo různých syntetických léků raději žvýkat kousek zázvoru.
Léčivé koření
Nejvíce preventivně-léčebných aktivit vykazují jeho složky gingerol, gingerdion a shoagol. Tlumí bolesti, zánět, horečku, kašel, snižují krevní tlak, cholesterol, regulují hladinu krevního cukru, uklidňují, odpuzují hmyz, mají protisrážlivý, prokrvující a protinádorový účinek, působí detoxikačně, ale i výrazně imunostimulačně. Cumen k tomu přispívá i protivirovou a protiplísňovou aktivitou a cymen zase antibakteriální a antialergickou aktivitou. Tímto však škála léčebného použití zázvoru nekončí. Aktivně se v oficiální i alternativní medicíně využívá při ateroskleróze, astmatu, artritidě, bolestech zad a kloubů, při hubnutí, bolestech hlavy i v krku, při nachlazení, chřipce, bronchitidě, ale i při virovém zánětu středního ucha, průjmu či zácpě, při trávicích potížích, nadýmání a zánětu slinivky.
Nejjednodušší je zázvor využívat ve formě koření při přípravě běžných jídel. Dá se však využívat i ve formě čaje, limonády, či dokonce piva. Uplatní se jako kloktadlo, při obkladech, lázních, ale i v lékárenských kapslích. Obvykle se užívá 10 g čerstvého oddenku denně jako odvar ve dvou dělených dávkách nalačno. Práškového zázvoru stačí jen 2 až 3 g. Z poloviny lžičky mletého zázvoru zalitého 250 ml horké vody získáme po 10 minutách louhování asi 250 mg účinných látek. Čtvrt litru zázvorového piva obsahuje 1 g zázvoru. Plátek zázvoru s průměrem 2,5 cm a tloušťkou 0,6 cm zodpovídá asi 500 mg zázvoru. Denně stačí sníst 2 až 3 plátky.
DOBRÉ RADY
Zázvor můžeme relativně snadno pěstovat i v květináči v lehčí, výživné půdě, kterou udržujeme neustále vlhkou. Dobře se k tomu hodí i samozavlažovací truhlíky. Běžně zakoupené oddenky zázvoru uložíme vodorovně, poupaty směrem nahoru, do připravené půdy, přikryjeme je asi centimetrovou vrstvou substrátu a zalejeme – vždy jen vlažnou vodou, nejlépe však dešťovou. Po vyklíčení je umístíme do polostínu. Samozřejmě ideálním místem na celoroční pěstování je také temperovaný skleník, resp. stabilní fóliovník.
Ačkoli zřídka, přesto jsou známy určité kontraindikace užívání zázvoru, a proto, pokud máme problémy se žlučovými kameny, kožními záněty, vysokými horečkami, vředy v trávicím traktu a otevřenými ranami, je třeba se vždy poradit s lékařem. Zázvor není vhodné jíst ani před operací, může zvýšit krvácivost. Dětem do 6 let ho raději nedávejme.
Zázvor ze skleníku či z květináče
Zázvor je vytrvalou jednoděložní rostlinou, svým vzhledem připomíná rákos. Je příbuzný s kardamonem či kurkumou. Nemá kořen, ale tzv. rhizomu (oddenek) ve tvaru jakési ruky se zhrublými pokroucenými prsty, který je v půdě uložen jen velmi mělce a horizontálně. Podobá se trochu oddenku našich kosatců či puškvorce, kterým se dokonce kdysi i nahrazoval. Každoročně z něj vyrůstají nové bezkvěté listové stonky vysoké 1 až 2 m, ty odumírají, když rostlina dozraje. Květní stonek vyrůstá jen zřídka a rozkvétá zářivými květy podobnými malým orchidejím. V přírodě ho opylují ptáci, v pěstitelských podmínkách se rozmnožuje jen vegetativně pomocí řízků. Má rád tropické a subtropické teplé a vlhké klima, většina jeho odrůd nesnáší přímé slunce. Vyžaduje lehkou, živinami dobře zásobenou půdu, pravidelně a vydatně zavlažovanou. Po 9 až 10 měsících od vysazení, když listy začínají vadnout, se zavlažování omezí a začínají se sbírat oddenky. Nejmladší jsou chuťově jemnější. Když chceme získat pálivější chuť, necháme zázvor v zemi déle.
Zázvor ve sklenici i na talíři
-
Kuřecí polévka z Vietnamu
V mírně osolené vodě uvaříme do měkka kuře, vykostíme ho a nakrájíme. Do vývaru přidáme 150 g proprané rýže, 2 mladé cibulky, 2 stroužky česneku, 100 g očištěných a nakrájených žampionů a 3 cm nastrouhaného čerstvého zázvoru – vaříme až do změknutí hub. Přidáme nakrájené maso, podle chuti asi polovinu lžičky chilli papriky, čerstvě namletý černý pepř, dvě lžíce rybí nebo sójové omáčky a asi 1 cm čerstvě nastrouhaného zázvoru. Chuť polévky zjemníme troškou cukru. Na talířích bohatě posypeme sekanou natí koriandru nebo petrželky.
-
Zázvorové pivo
Oloupeme si 30 g zázvoru a plochou stranou nože ho rozdrtíme. Do větší nádoby dáme 500 g cukru (můžeme smíchat na polovinu s medem), zalijeme 5 l vařící vody a přidáme šťávu ze 2 citronů. V malé misce v troše vlažné vody rozpustíme sáček pivního droždí, které necháme kynout 3 až 4 minuty, a následně ho promícháme. Tekuté droždí vmícháme do zázvorové směsi – nesmí být však teplejší než 50 °C, abychom kvasnice nezabili. Necháme zakryté 24 hodin nakvasit. Profiltrujeme do čistých láhví, zazátkujeme a necháme pár dní odležet v chladu. Podáváme chlazené. Sladkost nápoje regulujeme množstvím přidaného cukru. Pokud chceme, aby měl nápoj i pěnu, přidáme do něj i kousek rozdrceného kořene lékořice jako pěnotvornou přísadu.
- Zázvorový životabudič
Připravíme si šálek dobrého zeleného čaje. Do druhé nádoby dáme 300 ml vody, 2 voňavé hřebíčky, 2 cm rozdrceného oloupaného zázvoru, kousek celé skořice, 2 bobkové listy, 3 kuličky nového pepře a 1 kardamon – všechno vaříme, až dokud nálev nezíská zářivou barvu. Po scezení smícháme s čajem a přisladíme medem.
- Čaj, který hřeje i léčí
Lžíci nastrouhaného čerstvého zázvoru zalijeme šálkem vařící vody a necháme 10 minut vylouhovat. Osladíme medem. Můžeme dochutit meduňkou nebo mátou.
- Zázvorová limonáda
V 0,5 l studené vody rozmixujeme plnou lžíci nastrouhaného zázvoru a přimícháme šťávu z jednoho citronu, limetky nebo grepu (na zjemnění můžeme přidat i polovinu jablka). Osladíme medem nebo lístkem stevie a podáváme s ledem.
Text: Ing. Jaroslav Pížl :: Foto: autor, archiv redakce RPN
