Dnešní zahradní maliny a ostružiny jsou původem skromné lesní ovoce, které šlechtitelé přímo zázračnými kouzly zvětšili, namnožili jejich plody, upravili na všelijakou chuť i barvu. A tak dnes máme širokou paletu odrůd vhodných do každé polohy, do každé zahrady.
ZDRAVÍ ZAKLETÉ V DROBNÉM OVOCI
Navzdory jejich šlechtění kvůli velikosti a úrodnosti jim stále ještě zůstala jejich vynikající přírodní chuťová, voňavá, ba i barevná RPNita, ale hlavně jejich mimořádný ozdravný i léčebně-preventivní charakter, jímž překonávají veškeré velké ovoce. Proto by maliny i ostružiny, především ty nepichlavé, neměly chybět v žádné zahradě, jsou totiž i vynikající pochoutkou pro malé či velké mlsouny. Velkou výhodou mnoha dnešních odrůd je jejich dlouhodobá nebo opakovaná plodnost v roce, kdy úroda dobře dozraje, a to i díky globálnímu klimatickému oteplení.
Elixír zdraví zvaný kyselina ellagová
Celkově má ovoce mnoho antioxidačních a zdraví podporujících i čisticích (detoxikačních) látek, ale drobné ovoce ještě výrazněji vyniká hlavně zdravotněpreventivními, ale i léčebnými účinky. Maliny i jejich sestry ostružiny dokonce hrají mezi drobným ovocem prim právě v tomto ohledu. Je to například díky obsahu polyfenolu, tedy kyseliny ellagové, která má mimořádně antikarcinogenní účinky. Maliny a ostružiny jí obsahují 22 mg / 150 g plodů, jahody 9 mg, brusinky 1,8 mg a ostatní ovoce méně než 1 mg, zatím co v ořeších jí je až 20 mg / 30 g. Kyselina ellagová se v malinách nachází až z 90 % v semenech, zatímco v jahodách se zase až z 95 % nachází v dřeni. Maliny, ostružiny a jahody jsou tedy základními potravinovými zdroji této protirakovinné kyseliny ellagové. Toto ovoce bychom však neměli konzumovat například se šlehačkou nebo jogurtem, i když je to velmi chutné, protože kasein z mléka brání právě dobrému vstřebávání této účinné látky.
Komplex účinných látek v čele s kyselinou ellagovou přímo snižuje růst nádorových buněk. Zjistilo se například, že už pětiprocentní podíl malin a jahod ve stravě výrazně snížil možnost výskytu nádoru jícnu.
Pozitivní účinky kyseliny ellagové:
- brání přeměně karcinogenů na buňkové toxiny, které tím ztrácejí schopnost reagovat s DNA buňky a vyvolat tak mutace spouštějící rakovinu,
- zvyšuje též obranyschopnost samotné buňky proti toxické agresi podporou jejích protirakovinných mechanismů,
- je silným inhibitorem dvou základních bílkovin, které způsobují rozšiřování nádoru, což výrazně brzdí šíření rakoviny.
Zdravá přírodní barviva
V malinách, ostružinách i dalším drobném ovoci (borůvky, brusinky) jsou však ještě další protirakovinné polyfenoly, a to jsou antokyanidiny, které jsou vlastně i příčinou živých barev ovoce a zeleniny – červené, růžové, světle fialové, oranžové i modré, přičemž těchto látek se v drobném ovoci často nachází až 500 mg / 100 g ovoce. Vysoký obsah těchto antokyanidinů spolu s proantokyanidiny v tomto ovoci je zodpovědný i za nejvyšší antioxidační aktivitu mezi různými druhy ovoce, která dosahuje v lesních borůvkách hodnoty 13 430 jednotek, v brusinkách 9 000, v ostružinách 7 700, v malinách 6 060, v jahodách 6 000 (v jablkách až 5 900, ale ve vodním melounu je to jen 216 jednotek). Antokyanidiny způsobují zastavení syntézy DNA, a tím i růst buněk, což vede k jejich apoptóze (jakési sebevraždě). Též jsou schopné inhibovat, tedy brzdit angiogenezi, a tím i výživu rakovinných buněk a jako silné antioxidanty jsou i účinnými likvidátory nebezpečných volných radikálů.
UŽITEČNÉ INFORMACE
Už zmíněné polyfenoly proantokyanidiny v drobném ovoci přispívají svým dílem k jejich protirakovinnému účinku. Drobné ovoce však není úplně na špici obsahu těchto látek v přírodě – ve skořici je jejich obsah až 8 110 mg / 100 g, v kakaovém prášku 1 370 mg, zatímco v brusinkách jich je „jen“ 420 mg, v borůvkách 330 mg, v jahodách 150 mg a v malinách 30 mg / 100 g. I tyto proantokyanidiny mají však schopnost
- nahradit nebo doplnit antioxidační účinek vitamínu C,
- blokovat růst rakovinných buněk hlavně v tlustém střevě,
- působit při prevenci vzniku rakoviny,
- jsou schopné narušit angiogenetickou tvorbu krevních vlásečnic vyživujících rakovinný nádor,
- snižují dokonce i tvorbu estrogenů, které v určitém smyslu napomáhají vzniku několika druhů rakoviny závislých na hormonech.
Nejzdravější „tabletky“ z přírody
Zázračným lékem proti civilizačním chorobám jsou polyfenoly, ale i další účinné látky v malinách, jako jsou kyselina chlorgenová, kávová, salicylová, galová i chinová, a prvky, hlavně stopové, jako jsou vápník, hořčík, draslík, ale i selen, železo, chrom, mangan, kobalt, měď, zinek, síra, molybden, jód, a to vše vedle dobré dávky vlákniny, pektinů, vitamínu C, E, K a celé škály B vitamínů. U ostružin se k tomu přidávají ještě i kyselina ferulová, bór a stříbro. Celková energetická hodnota tohoto ovoce je jako stvořená pro diabetiky, při prevenci ztučnění jater, ale i při udržovací a redukční dietě, protože mají jen 35 kcal / 100 g ovoce.
Maliny
Mají též potopudné účinky, a tedy tlumí i horečky, působí antibakteriálně a antivirově, mají protizánětlivé účinky, snižují také pocit bolesti, a proto se bohatě využívají i při zánětech a bolestech kloubů, ale současně také při chřipce a nachlazení. Jejich listy mají adstringentní, svíravý účinek, a proto se zápary z nich využívají u zánětů v ústní dutině a v krku, ale i při průjmech. V gynekologii se zase využívají jejich spazmolytické účinky. Obsah kaempferolu a kvercitinu podporuje zdraví srdečněcévního i zrakového systému, pomáhají i při diabetu a při prevenci degenerativních mozkových nemocí. Přítomné třísloviny a flavonoidy pomáhají i při zánětlivých nemocech žaludku a střev, zvyšují diurézu a působí i při zánětech močových cest. Maliny pomáhají také při rekonvalescenci geriatrických pacientů hlavně po těžkých onemocněních.
Černý bezkofeinový čaj rychle a levně
- Listy drobného ovoce, jako jsou maliny, ostružiny, borůvky, brusinky a jahody, nám mohou posloužit jako surovina k přípravě chuťově vynikajícího a zdravotně velmi prospěšného každodenního černého čaje, který kofeinem nezatěžuje, ba naopak povzbuzuje naše srdce. Listy těchto plodin trháme nejlépe ještě před květem, necháme je trochu zavadnout, potom je rozdrtíme, poválíme, aby se porušily jejich buňky, uzavřeme například do polyetylenového sáčku a necháme na teplém místě zapařit, tedy fermentovat asi jeden až dva dny, dokud nezčernají. Potom je asi při 45 °C vysušíme a používáme jako černý čínský čaj. Využíváme je buď jednotlivě, nebo nejlépe ve směsi.
Ostružiny
Mají v podstatě podobné účinky jako maliny, ale odvary z listů, pupenů a mladých výhonků se častěji používají v sedacích koupelích při hemoroidech, stejně jako obklady při poraněních pokožky, při vředech a furunkulech. Protože jsou tyto odvary kombinované s plody proti průjmu účinné, i když působí jemně, často se používají při těchto problémech u dětských pacientů. Zajímavé je využití pupenů či mladých výhonků při odvykání kouření. Když je držíme mezi rty a jemně cucáme, jejich sladkokyselá chuť zvyšuje naši averzi vůči tabáku a snižuje chuť na cigaretu, alespoň dokud máme výhonek v ústech. Pomáhají též alergikům bržděním negativního účinku histaminu. Listy přiložené na popáleniny a krvácející ranky zastavují krvácení a mají hojivý účinek. Výtěžek antokyanu z ostružin (kyanidin-3-glukozit) má kromě protirakovinného účinku i jiné výhody – brzdí růst nádoru a brání i jeho šíření metastázemi.
VHODNÉ ODRŮDY
- Maliny
Abychom měli čerstvé plody co nejdéle, dáme přednost remontantním odrůdám s opakovaným plozením:
- z klasických remontantních červenoplodých malin je to raná Ada a Medea, středně rané Ljulin a Heritage,
- červená Polka, které prvoroční výhony plodí od poloviny července do konce srpna, druhoroční výhony od září do mrazů,
- žlutá Fallgold, které prvoroční výhony plodí od září do mrazů, druhoroční od července,
- černá malina Bristol (Black Jevel), jejíž prvoroční výhony plodí od srpna, druhoroční od července,
- nejnovější odrůdy malin: Zeva III. – prvoroční výhony plodí od července, druhoroční od září; Himbo Top je stále plodící malina rodící od srpna; Willamette plodí dvakrát, je to velmi raně a bohatě rodící červená malina; Aroma Queen je raně a dlouho plodící malina; Pokusa je malina s prodlouženou plodností od července do mrazů; Golden Everest je žlutoplodá raně zrající malina,
- originální tvarované maliny: se žlutými plody odrůda Two Timer Sugana je velkoplodá, dvakrát rodící sloupovitá malina, prvoroční výhony plodí od července, druhoroční od srpna, je vhodná do nádob i na balkony a terasy a podobná červenoplodé variantě této maliny; trpasličí malina Little Red Princess je vhodná do nádob na balkony a terasy, plodí od srpna.
Z ostružin můžeme doporučit následující dlouho plodící beztrnové odrůdy:
- klasická osvědčená černoplodá Thornfree bohatě rodící od července do mrazů,
- Loch Ness velkoplodá černoplodá rodící od srpna do mrazů,
- ostružiny se sloupovitým a redukovaným růstem: černoplodá Arkansas, Navaho Summerlong, sloupovitá beztrnová, vhodná do nádob na balkon a terasu, rodí od června do mrazů; černoplodá Navaho keříková beztrnová, rodí od srpna do mrazů; trpasličí černoplodá Little Black Prince je vysoká jen metr, je vhodná do nádob na balkon a terasu, rodí od srpna do mrazů,
- klasické beztrnové červenoplodé malino-ostružiny: Loganberry, Tayberry,
- nové odrůdy beztrnových malino-ostružin: Tayberry Buckingham červenoplodá, rodí od června do mrazů; Glen Coe fialová, rodí od srpna do mrazů; robustní fialovomodrá Purple Rasberry.
Text: Ing. Jaroslav Pížl, Foto: isifa/Shutterstock
