Modré pondělí
Na Modré pondělí bývalo pravidlem, že se nesmělo pracovat. Pro školáky to zase znamenalo, že celý týden nemuseli do školy. Bohužel tato původní tradice Modrého pondělí, kterou by jistě mnoho lidí v dnešní době uvítalo, již neplatí. Vlivem času a zavedením nových, moderních tradic se na ni skoro zapomnělo.
V tento den byste navíc měli začínat s jarním úklidem a také byste měli ze svého domova vyhodit všechny rozbité věci. V minulých dobách se jako tradice začínajícího jara bílily stěny a na stoly se pokládaly zelené sazenice. Modrá barva totiž představuje čistotu, a tak není žádná náhoda, že ji můžeme vidět například na rouchu svaté Marie.
Šedivé úterý
Jarní úklid pokračuje také na Šedivé úterý. V tento den byste se měli věnovat především vymetání šedivých pavučin, které se u vás doma nahromadily během zimy. Někdy se tomuto dnu přezdívá také Žluté úterý, a to proto, že žlutá barva je typická pro sluneční paprsky, které jsou pak v uklizeném domě lépe vidět.
Škaredá středa
Téma úklidu se přeneslo i na Škaredou středu, nazývanou také Popeleční či Sazometná. Název se odvíjí od toho, že se v tento den vymetal (vymetá) komín po jeho intenzivním zimním používání. Kromě toho se také traduje, že díky vymetání komínu se spolu se sazemi zbavíte i zlých duchů ve vašem domě. Pokud chcete dodržovat tuto tradici, pak vřele doporučujeme, abyste komín vymetli ještě předtím, než budete bílit stěny (viz tradice Modrého pondělí)!
Podle křesťanů je Škaredá středa dnem, kdy zamračený Jidáš zradil Ježíše. Proto se v české tradici každý, kdo se na Škaredou středu mračí, bude mračit už každou středu po zbytek roku. V tento den bývá kromě jiného zvykem péct Jidáše, medem slazené pečivo stočené do tvaru oprátky.
Zelený čtvrtek
Název Zelený čtvrtek pochází pravděpodobně z německé tradice, kdy se z Greindonnerstag (Smuteční čtvrtek) postupem času stal Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Jedna z tamních lidových tradic totiž vyzývá k pojídání zelené zeleniny, jako jsou kopřivy či špenát. Pokud lidé v dávných dobách konzumovali syrový hrách, mělo je to prý ochránit před bolestí zubů po celý rok.
I v dnešní době se tato tradice dodržuje, avšak trochu jinak. Přenesla se na pivo, které se vaří spolu s kopřivami. Ty mu dodají krásnou zelenkavou barvu. Pokud se vám nechce vařit pivo spolu s kopřivami, stačí, když přidáte pár kapek zeleného barviva.
V tento den byste měli snídat jidáše, které vám mají zaručit, že budete po celý rok zdraví, bez nemocí. Hospodářským zvířatům se v dávných dobách přimíchával do krmiva med. To jim mělo zajistit lepší zdraví. A pokud jste si nakapali med do studny či se „vykoupali“ v ranní rose, tak to prý mělo obzvláště blahodárné účinky na zdraví.
Zajímavý tip, který stojí za to vyzkoušet: Pokud o sebe ve čtvrtek ráno při odbíjení zvonů budete třít dvě mince, udržíte si tak své bohatství po celý rok. Případně můžete třást ovocnými stromy, abyste si zajistili bohatou úrodu.
Pamatujte, že je důležité, abyste si v tento den od nikoho nic nepůjčovali a také se snažte vyhnout hádkám, to by vám mělo zaručit, že budete po celý rok bez stresu. Pokud toužíte po domově bez myší a nežádoucího hmyzu, tak byste měli, dle tradic, spálit všechny odpadky nebo je alespoň hodit přes plot.
Velký pátek
Velký pátek je podle křesťanské tradice dnem, kdy Ježíš zemřel na kříži. Pro věřící je to tedy den, kdy nejí žádné maso a také dodržují půst. V tento den bylo obvyklé, že se vařilo pouze jednoduché jídlo z vařeného obilí a zelné polévky.
Rozhodně byste v tento den neměli prát prádlo či orat pole, jelikož byste si tím na sebe mohli přitáhnout neštěstí. Každý, kdo se při práci na poli zraní, bude celý rok proklet smůlou a jeho práce a úsilí tak bude bezvýsledné. Podobně jako na Zelený čtvrtek by si nikdo neměl nic půjčovat, ani nic vynášet z domu.
Mezi ozdravné rituály tohoto dne patří koupel v tekoucí vodě u potoka, kterou byste měli absolvovat ještě před východem slunce. (Tím se má předcházet nejen nemocem, ale u mladých žen i pihám). A když už jsme u východu slunce, červený východ slunce na Velký pátek znamená neštěstí a válku v nadcházejícím roce. Déšť a bouřka naopak znamenají dobrou úrodu.
Podle tradice se v tento den dají najít skryté poklady, jelikož se odhalují všechny tajné vchody do jeskyní. Vchod lze údajně najít (spatřit) vedle kvetoucího kapradí, které se sbírá v brzkých ranních hodinách, suší se a následně používá po celý rok jako lék.
Cestu k němu vám mohou ukázat i modré plamínky či malé modré květy. Legenda také praví, že pokud se na lov pokladů přeci jen vydáte, neměli byste v jeskyni zůstávat příliš dlouho, jinak by se mohla uzavřít a vy byste tak mohli uvíznout v pasti.
Bílá sobota
Bílá sobota je pravděpodobně odvozena od bílého roucha, které nosí kněží. Mše o Bílé sobotě by se měla sloužit až večer a i v tento den by lidé měli pokračovat v půstu. Během soboty probíhají poslední přípravy na neděli a pondělí. V domácnostech se peče tradiční beránek. Připravuje se také mazanec, sladký chléb s rozinkami a kandovaným ovocem. Před pečením se na těsto vykrojí kříž a posype se mandlemi.
Chlapci a mladí muži splétají čerstvé vrbové větvičky do pomlázky, symbolického biče. Dívky a ženy pak zdobí vajíčka různými barvami (poslední dobou jsou v oblibě přírodní barviva např. ze zeleniny) a vyrývají je špendlíkem či jinými pomůckami do tradičních vzorů. Zdobené vejce se již tradičně nazývá kraslice.
Po večerní mši je konečně konec půstu a lidé si mohou pochutnat na uzeném mase. Svíčky ze mše byste si měli doma znovu zapálit a plamenem z nich rozdělat oheň v krbu. Popelem ze zbytků dřeva pak můžete posypat pole (či zahradu) jako symbol požehnání.
Velikonoční neděle
Na samotnou Velikonoční neděli existuje vlastně jen několik pověr. Po skončení půstu si mohou lidé konečně dopřát jídlo, které si připravili den předtím. Věřící lidé by měli jít do kostela na mši. Kromě toho je neděle také považována za den, kdy byste si měli obléknout své nejlepší oblečení. Po mši nastává čas na velikonoční hostinu.
Tradice říká, že lidé, kteří v tento den jedí jehněčí, najdou svou životní cestu. Jelikož je ale jehněčí maso poměrně drahé, tak si mnoho lidí ve většině případů musí vystačit s náhražkou. Lidé, kteří ještě nestihli dokončit přípravu vajec a pomlázky, by tak měli neprodleně učinit.
Poměrně novou tradicí je pak nakupování nového oblečení před Velikonocemi. Díky tomu vychází mnoho českých obchodů zákazníkům vstříc v podobě předvelikonočních výprodejů.
Velikonoční pondělí
Na Velikonoční pondělí chodí chlapci a mladí muži od domu k domu s pomlázkou a lehce šlehají mladé ženy po zadku. Tato tradice, která je na Moravě mnohem oblíbenější než v Čechách, má ženám zajistit plodnost a zdraví (občas i dobrou úrodu). Mladé ženy obdarovávají chlapce barevným vajíčkem nebo čokoládou. V některých místech je to způsob, jak se vyhnout výprasku. Dospělým mužům se obvykle dává panák slivovice.
Chlapci mohou zarecitovat báseň nebo zazpívat píseň a také použít pomlázku, kterou si sami vyrobili. Básně se v jednotlivých regionech liší. Ženy mohou odmítnout vypráskání, pokud se chlapec alespoň minimálně nesnaží, například nezná správnou báseň, má příliš ošuntělou pomlázku nebo přijde příliš pozdě.
Text: Claudie Kornelová
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroje:
- Velikonoční týden v duchu tradic. Jaký je význam jednotlivých dnů? – Ženy.cz (zeny.cz)
- Pašijový svatý týden Velikonoční – Horydoly.cz – Outdoor Generation
- Barevné dny Velikonoc a co znamenají (prozeny.cz)
- Velikonoce: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký? – Kudy z nudy
