Něco vymyslet, vyrobit a následně tím někoho inspirovat je to, co kutila Lukáše baví a naplňuje. Většinu projektů si vyrábí na dvoře na betonovém chodníku. To znamená, že když venku prší, nemůže realizovat svoje plány a v zimě se zase přesouvá do kotelny, kde má prostor 2 × 2 metry a pracovní stůl vyrobený z OSB desky.
Proto se rozhodl, že si ve stodole, kde dříve chovali kozy, vytvoří malou dílnu, ve které bude realizovat své projekty bez omezení. Pro lepší vizualizaci si celý projekt nakreslil a veškeré pracovní kroky průběžně dokumentoval. Když se teď zpětně podívá na některé fotografie, ví, že to za celou tu námahu stálo.
Zajímalo nás však, jestli by s odstupem času udělal něco jinak: „Všechno jsem si dělal svépomocně, věnoval jsem tomu čas, bez větších nároků na náročnost. A odpověď na otázku, zda bych s odstupem času udělal něco jinak, by zněla: ne. Měl jsem vše dopředu naplánované, nakreslené a rozmístěné podle potřeb. V nové dílně jsem už zrealizoval pár projektů a pracuje se mi tam opravdu výborně.“
Náklady
Co se týká nákladů na celou proměnu, je obtížné vyčíslit je, protože našel pár nakloněných příznivců, kteří mu pomohli tím, že mu darovali kabely na rozvody elektrické sítě, světla, barvy a velkou část materiálu měl i doma. Ale podle jednotlivých částí proměny stodoly v dílnu vyčíslil náklady zhruba takto:
1. část:
plánování a bourací práce – 0 Kč
2. část:
zdění – cca 700 Kč
3. část:
sklípek – cca 1 500 Kč
4. část:
omítnutí a dokončení stěn – cca 2 500 Kč
5. část:
položení dlažby – cca 3 000 Kč
6. část:
dřevěný překládaný strop – cca 5 000 Kč
Dohromady 12 700 Kč
Po připočtení peněz za kliky na dveře, různá kování a detaily, které bylo ještě třeba dokoupit, se celková cena rekonstrukce vyšplhala přibližně na 14 500 Kč.
Původní stav stodoly
Jak to malo vypadat
1 Plánování a bourací práce
Stodola byla využívána k chovu koz. Jelikož byl chov pro majitele časově náročný, kozám našli nový domov a stodolu mohli přeměnit na prostor, který by se využíval pro domácí kutilství.
Jako první bylo třeba prostor vyklidit a vyčistit po zvířatech, vyměřit ho a zakreslit plán budoucí dílny včetně nových elektrických rozvodů.
Následovala demontáž dřevěné ohrady spolu s krmítkem pro kozy…
Lukášův tip: Dřevo z demontáže nezahazujte, později vám může posloužit k výrobě dalších projektů.
…. a demontáž dřevěných dvířek, přes která se vstupovalo dovnitř chléva.
Hned poté následovaly bourací práce. V plánu bylo vybourání celé stěny, na které byla dvířka do chléva, čímž by se celý prostor stodoly zvětšil.
Během bouracích prací v chlévě natrefili na dřevěnou podlahu, pod kterou byla hliněná jáma hluboká asi 50 cm. Přímo ideální místo k vytvoření menšího sklepa.
Jámu bylo potřeba více prohloubit, aby se do potenciálního sklepa dalo toho více uskladnit, například bedničky s ovocem a zeleninou ze zahrádky.
Nad chlévem se musel rozebrat strop. Prkna z něj se použila později na přeložení hranolů (které byly asi 50 cm nad původním stropem), čímž se docílilo vyššího stropu.
Teprve po rozebrání tohoto stropu mohla jít příčková zeď chléva konečně celá pryč.
Lukášův tip: Cihly ze zdi nevyhazujte, mohou se hodit při dalším zdění.
2 Zdění
Po bouracích pracích následovalo zdění. Do navrhovaného stavu nového prostoru ve stodole bylo potřeba zazdít několik nepotřebných otvorů, ale i dozdít jednu zeď.
Otvor po dveřích, které původně vedly do chléva, se zazdil cihlami, které zůstaly po vybourání příčky. Nejprve se však musely očistit.
Po zazdění dveří se vzniklé spáry mezi zdivem vyplnily PUR pěnou.
Pórobetonovými tvárnicemi se dozdily zdi v chlévě až do výše nového stropu.
I v tomto případě bylo třeba použít k vyplnění mezer PUR pěnu.
Galerie
V dalším díle se dočtete, jak ve stodole Lukáš vytvořil sklípek pro skladování úrody i o dokončovacích pracích na zdech.
Text: Lukáš Urblík a redakce
Foto a realizace: Lukáš Urblík