Pokud dodržíme pěstitelské podmínky, tak zelenina dozraje do skladovací kvality a my máme po celou zimu o vitamíny postaráno. Navíc si můžeme být jisti její bio kvalitou. Proto by byla škoda nevyužít a nespotřebovat vše, o co jsme se vlastními silami zasloužili.
Pro téměř každou plodinu se najde takový způsob skladování a zpracování, abychom si mohli chutě a vůně léta připomínat i mimo letní sezonu. Nic nepřinese zanícenému zahrádkáři pocit dokonalého uspokojení víc než sklep, mraznička nebo špajz plné vlastnoručně vyrobených ovocných a zeleninových pochoutek. Věříme, že naše tipy, rady a recepty budou pro vás skvělou inspirací, jak co nejlépe uchovat svěží chuť plodů z vaší zahrádky.
6 způsobú zpracování ovoce a zeleniny
Mražení
Mražení dobře zhodnotí vitamíny i minerály. Bílkoviny po zmražení náš organismus dokáže velmi dobře využít. Například železo z čerstvého špenátu naše tělo využije na 24 %, ale po zmražení až na 63 %, podobně je to i u zelených fazolek. Také sacharidy ze zeleniny, luštěnin, ale i hub jsou snáze stravitelné po zmražení. Mražením se ztrácí jen 25 % vitamínu C, zatímco při sterilizaci až dvojnásobek.
Jaké ovoce a zelenina se na mražení hodí
Jablka
Fazole
Červená řepa
Mrkve
Cukety
Rybíz
Angrešt
Byliny
Tykve
Cibule
Hrách
Švestky
Maliny
Rebarbora
Sladká kukuřice
Jak na to
- Běžnou polévkovou zeleninu nahrubo nastrouháme nebo nakrájíme. Aby celer nezhnědl, trochu ho pokapeme citronem. Vše vaříme asi tři minuty, ochladíme a v mikrotenových sáčcích nadávkované předchladíme v chladničce a potom zmrazíme.
- Mladé fazolové lusky zbavené stopek předvaříme čtyři minuty, rychle zchladíme ve studené vodě, vložíme po dávkách do sáčků, v chladničce předchladíme a zmrazíme.
- Aby hrášek zůstal chutný a sladký, musíme ho vyloupat a zmrazit ihned po otrhání. Asi dvě minuty ho povaříme, ihned zchladíme ve studené vodě a zmrazíme.
- Při mražení dáváme přednost měkkému, drobnému ovoci.
- Do mrazáku vkládáme ovoce předchlazené v chladničce. Vkládáme ho do spodní nejchladnější části mrazáku.
- Drobné ovoce nejprve zmrazíme volně rozložené na miskách a po zmražení ho sesypeme do mikrotenových sáčků, vytlačíme z nich vzduch a uložíme do mrazáku při teplotě alespoň -18 °C.
Náš tip: Kyselé ovoce zásadně nezmrazujeme v hliníkových a alobalových obalech, na obale vyznačíme datum zmražení.
Zavařování
Léto je pro mnoho zahrádkářů dobou zavařování. Využijme tedy úrodu sezonního ovoce naplno a připravme si zdravé vitamínové zásoby na zimní měsíce. Vyzkoušejte zdravější alternativu a využijte přírodní cukr (nacházející se v ovoci) – ten zkoncentrujeme odpařením části vody z ovoce. Odpařujeme prudce a krátce, aby chutě a vůně neunikly a abychom uchránili před poškozením vitamíny i pektiny. Jde o jednoduchý, rychlý a levný, zdravý a chutný způsob zavařování.
Jaké ovoce a zelenina se na zavařování hodí
Jablka
Bobule, jako jsou maliny a rybíz
Chilli
Cibule
Švestky
Rebarbora
Rajčata
Rajčatový džem
Sezona rajčat vrcholí! Urodilo se vám jich hodně? Pak neváhejte a vyzkoušejte tento recept na kořeněný džem, který výborně chutná nejen ke grilovanému masu.
- rajčata, nejlépe cherry, 1 kg
- krystalový cukr, 450 g
- citronová šťáva, 1/2 šálku
- nasekaná čerstvá bazalka, 1/4 šálku
- nasekané chilli papričky, 1–2 ks
- Rajčata omyjeme, rozřízneme na poloviny, poklademe na plech vyložený papírem na pečení a při teplotě 160 °C pečeme asi 30 minut. Pak necháme trochu vychladnout a stáhneme slupku.
- Oloupaná rajčata dáme do hrnce i se šťávou, kterou během pečení vypustila, přidáme cukr a přivedeme k varu. Vaříme asi 10 minut, pak přidáme citronovou šťávu a na mírném ohni pokračujeme ve vaření, dokud džem nezačne houstnout.
- Když se džem již zdá dostatečně hustý, stáhneme z ohně a přidáme chilli papričku a bazalku. Džem pak nalijeme do sklenic, uzavřeme a skladujeme v chladničce.
- Pikantní džem se hodí ke grilovanému masu či na teplé pečivo.
Kořeněný rajčatový džem podáváme všude tam, kde používáme kečup. Výborně chutná ke grilovaným steakům, hranolkům nebo jako náplň do hamburgerů.
Náš tip: V případě, že místo cukru dáme umělé sladidlo, máme vynikající pochoutku i pro diabetiky.
Sušení
Jde o nejstarší způsob konzervace, navíc o metodu levnou, rychlou a jednoduchou, vhodnou pro zpracování téměř všech druhů zeleniny, ovoce, hub, bylin… Při sušení dochází k postupnému snižování obsahu vody, což zamezí vývoji mikroorganizmů. Proto při něm není potřeba používat konzervační přípravky.
Jaké ovoce a zelenina se na sušení hodí
Jablka
Lilek
Fazole
Chilli
Cibule
Hrách
Papriky
Rajčata
Jak na to
- Chceme-li uchovat v sušené zelenině nebo ovoci co největší množství vitamínů, minerálních látek a stopových prvků, není vhodné sušit je na slunci či v troubě, ale nejlépe v elektrické sušičce.
- Především vitamíny jsou citlivé na vysokou teplotu, slunce a vzdušný kyslík.
- Sušení má probíhat v proudu teplého vzduchu a bez přítomnosti světla při teplotách od 30 do 60 °C.
- Sušené potraviny si tak zachovají pěkný vzhled, původní barvu, vůni a pružnost. Sušení nesmí být příliš dlouhé, aby se nesnižovalo množství vitamínů.
- Teploty a časy se volí individuálně dle druhu.
- Sušením se v zelenině koncentrují přírodní cukry, takže sušené potraviny jsou sladší a mají výraznější chuť.
- Po nabobtnání vodou by se měla sušená zelenina co nejvíce podobat té čerstvé.
Náš tip: Správně usušené potraviny mají obsahovat nejvýše 5 % vody.
Text: redakce
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
