Túje jsou napadány štítenkami, lýkokazem či houbami. Způsobuje to i rychle se měnící klima – podkopává obranyschopnost rostlin, které se na rozdíl od patogenů nedokážou tak rychle přizpůsobit brutálním výkyvům teplot a počasí. A svůj podíl na tomto stavu mají i roky zanedbávání. Bez naší kontroly se na rostliny postupně „nabalují“ škůdci a choroby až do takové míry, že dojde k neudržitelnému stavu rostliny. Za hnědou barvu může i přehnojení či spálení od slunce.
Zimní barvení
Pokud váš živý plot z tújí v zimě náhle získá jednotnou rezavohnědou barvu, není důvod k obavám – je to běžná zimní barva rostlin. Bronzově zbarvené jehličí je obzvlášť zřetelné u túje západní (Thuja occidentalis) a túje obrovské (Thuja plicata). Odrůda ‚Smaragd‘ si však zachovává svěží zelenou barvu i v silném mrazu.
Posypová sůl a přehnojení
Jako téměř všechny jehličnany i túje je velmi citlivá na sůl. Živé ploty z túje, které jsou blízko cesty, jsou v zimě často poškozené posypovou solí. Typickými příznaky jsou zhnědlé konečky větví těsně u země. Podobné příznaky vykazuje i túje, pokud jste ji přehnojili. Při poškození solí rostliny nejprve ořízněte a potom důkladně opláchněte a zalejte, aby se sůl přemístila do hlubších vrstev půdy.
Důsledek sucha
Všechny druhy a odrůdy túje jsou citlivé na sucho. Jak to už u vždyzelených rostlin bývá, příznaky – uschlé, žlutohnědé výhonky – se objevují se zpožděním, a proto se už často nedají jednoznačně identifikovat. Když je živý plot z tújí příliš suchý, důkladně ho zalejte a půdu mulčujte, abyste ji ochránili před vyschnutím.
Důsledek kyselé půdy
Na velmi kyselých půdách túje často vykazuje hnědočerné zbarvení jehličí, které je ve většině případů způsobeno příliš vysokým obsahem volného manganu v půdě. Nejprve zásobte půdu syceným vápnem a o dva až tři měsíce později vyzrálým kompostem, aby se vytvořil vyvážený poměr živin a dlouhodobě se zvýšil obsah humusu. Důležité: před vápněním nezapomeňte zkontrolovat hodnotu pH půdy pomocí testovací soupravy ze zahrádkářského obchodu!
Choroby listů a výhonků
Nejčastěji dochází k takzvanému odumírání výhonků houbou s názvem Pestalotia. Ta je charakteristická tím, že způsobuje hnědnutí a odumírání větví od venkovních špiček směrem dovnitř. Na postižených výhoncích se tvoří okrouhlé černohnědé plodnice velké asi jako špendlíková hlavička, které tvoří početné výtrusy. Časté je i hnědnutí jehlic způsobené houbou Didymascella thujina. Hlavně starší listové šupiny buď jednotlivě, nebo na menších plochách začnou pomalu hnědnout. Na jaře se na postižených šupinách objevují hnědočerné plodnice velké do dvou milimetrů.
Uvolňují spóry, které potom infikují nové rostliny. Postiženy jsou zejména nižší zastíněné větve, protože v této oblasti je vyšší vlhkost. Třetí častou chorobou je odumírání výhonků houbou Kabatina thujae, která obvykle napadá jen mladé, ještě měkké konečky výhonků a způsobuje jejich odumírání. Obzvlášť náchylné jsou rostliny, které rostou na velmi kyselých půdách, a proto trpí nedostatkem vápníku a hořčíku. Infikované výhonky či části ořízněte (ne do starého dřeva!) a každé dva týdny je ošetřete vhodnými fungicidy. Dobrý přísun vody a živin též pomáhá předcházet plísňovým onemocněním.
Škůdce molovka zeravová
První volbou při hnědnutí tújí je molovka zeravová neboli tújová (Argyresthia thuiella). Poznáte ji podle tří výrazných proužků na křídlech. Motýlek z čeledi předivkovitých (Yponomeutidae) klade v červnu a červenci vajíčka do pupenových šupin – katafylů. Vylíhnuté housenky narušují strukturu výhonků, které nejprve žloutnou, a později hnědnou nebo šednou. Bez zákroku se spouští koloběh, který čím dál víc oslabuje napadené dřeviny a řetězově zamořuje i ty okolní.
Při zanedbání problému časem dochází k úhynu dřeviny. Kritické jsou tři roky. Nejpříjemnější cestou je nasadit predátora škůdců. Při masivním rozšíření (v posledním stadiu) však účinně pomůže už jen systémový insekticid. Postřikovat musíte dokonce pravidelně v několika cyklech, alespoň 4krát po 4 dnech za slunečného počasí. Pokud je stav špatný, možná už ani to nepomůže, protože pro imunitu stromu je to příliš velká zátěž. V budoucnosti zkuste vysázet alternativy tújí.
GALERIE
Text: Jana Komadelová, Daniel Košťál
Foto: Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
