Kdy řezat a proč
„Staří“ vinohradníci začínají s řezem už po vánočních svátcích. Tato jejich tradice pravděpodobně vycházela z praktických důvodů. Kromě práce na vinici za domem totiž chodili do zaměstnání, a tak využívali čas mezi svátky.
Začít se dá i v lednu nebo až v únoru. Při řezu révy nevadí, že mrzne, právě naopak, mrazivé dny jsou lepší. Teploty nad nulou totiž rozpouštějí zmrzlou půdu a tvoří se bláto. Po zamrzlé půdě se lépe chodí, netvoří se šlépěje a nestlačuje se tak půda. Samozřejmě se vyhneme dnům s teplotou hluboko pod bodem mrazu.
Pro řez v zimě je i další důvod, a to ten, že řezná rána do jara oschne, a když se oteplí, nebude z révy kapat míza, nebo to alespoň bude výrazně méně, než kdybychom řezali například v březnu.
Základ řezu révy je pro všechny pěstitelské tvary stejný v tom smyslu, že jako první odstraňujeme odrozené větve. Ponecháváme rodivé šlahouny, nazývané tažně (které zkracujeme podle tvaru pěstování), plus takzvanou zálohu. Nejrozšířenějším pěstitelským tvarem u nás je pěstování na drátěnce. Nazývá se rýnsko-hessenským vedením.
Guyotův řez révy
To, kolik ponecháme při řezu rodivých větviček a oček, rozhoduje nejen o množství úrody, ale i o její kvalitě a zdravotním stavu keře.
Při takzvaném Guyotově řezu, aplikovaném na rýnsko-hessenském vedení, ponecháváme na jednom „kořeni“, čili na jednom keříku, obvykle jeden tažeň s přibližně osmi očky, který vyrůstá z ročního dřeva, a jednu zálohu se dvěma očky (čípek), vyrůstající z hlavy nebo z ročního dřeva.
Chceme-li pěstovat hrozny takříkajíc na kvantitu, ponecháváme na jednom keříku i dva tažně po osmi až deseti očkách. Výsledkem jsou střapce s trochu menšími bobulemi v porovnání s ponecháním jednoho tažně, a hlavně nižší cukernatost.
Jde-li o hrozny pěstované na víno, vede to k tomu, že je do šťávy po vylisování nutno přidávat větší množství cukru.
Dostatečný řez révových keřů má pozitivní vliv i na zdravotní stav keře a plodů. Z každého ponechaného očka, při zmíněném řezu jich je přibližně deset, intenzivně vyrostou dlouhé letorosty s listy a květy. Čím méně jich je, tím je porost vzdušnější a méně náchylný k napadení chorobami.
I když vinohradníci při řezu házejí výhony na zem, v zahrádce je praktičtější vzít si s sebou kolečko a házet je do něj. Tak odpadá krok sběru a vynášení šlahounů.
Výhonky můžeme hned na místě stříhat na krátké části nebo je vyvezeme a postřiháme či podrtíme jiný den. Drť z drtičky větví přimícháme do kompostu, rozhodíme po vinohradu či zahradě, případně s ní v sezoně mulčujeme.
Pozor, toto neděláme, pokud byla ve vinohradu choroba, která napadla i výhony, což se projevuje šedivými skvrnami na jinak žlutohnědé kůře révy.
Řez na čípek
V minulosti, když se ještě nepoužívala drátěnka a réva se pěstovala takzvaně na hlavu, se místo na tažeň řezalo na čípky. Stejně tak na dvojočkový čípek se dnes řeže réva rostoucí na pergole.
Kalendář: Hlavní řez révy, sběr úrody
Hlavní řez: leden, únor, druhá polovina prosince
Zelené práce: červen – srpen
Sběr úrody: srpen – říjen
Jak řezat révu na rýnsko-hessenském vedení tzv. Guyotovým řezem
1 Nejdříve odstraníme odrozené tažně s letorosty těsně u „hlavy“. Je-li keř řídký, ponecháme si při řezu rezervu s letorostem, kterou, když vyhodnotíme, že není potřebná, zřežeme později.
2 Odstraníme i druhý odrozený tažeň, který rostl na opačnou stranu než první. Znamená to, že minulý rok jsme na tomto keři ponechali dva rodivé tažně.
3 Těsně u hlavy zřežeme výhony, které vyrůstaly přímo z ní. Případně jeden (ten nejsilnější) ponecháme a zřežeme na dvě očka čili na čípek.
4 Z dvojočkového čípku vyrostly v sezoně dva tažně. Je-li horní z nich zdravý a silný, ponecháme ho do nové sezony jako tažeň a spodní zřežeme na dvojočkový čípek.
5 Ponechaný tažeň zkrátíme na osm až deset oček. Zároveň ho očistíme od úponů nebo výhonků.
Tip na článek: Plánujeme celoročně efektní zahradu
Text: Monika Felixová
Realizace: Marián Bočko
Foto: Miro Pochyba, isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
Aktualizace článku z 11. ledna 2022.