- Od začátku jsme plánovali svůj dům zařídit spíše ve venkovském stylu. S tím souvisel i cihlový obklad v obývacím pokoji a kuchyni. Na trhu je mnoho různých výrobců a také materiálů, které více nebo méně vypadají jako cihla.
Pásky z pálené cihly
Od cihlových pásků řezaných z cihel až po betonové v různých barvách. Zpočátku jsme si nedokázali vybrat. Když jsme si skoro všechny prohlédli, nakonec jsme si vybrali pásky z pálené hlíny. Mají tu výhodu, že jsou v celém profilu z jednoho materiálu a v případě narušení povrchu je pod ním stále „cihla“. Pro nás je nejkrásnější vzhled klasického cihlového obkladu, který odpovídá rozměrům běžné plné pálené cihly. Dále nás zaskočilo, že jsme nemohli sehnat obkladače, kteří by byli ochotní nám obklad realizovat. Nikdo s ním neměl zkušenosti. Tak jsme se to rozhodli risknout a realizovat si ho svépomocí. Jedině mě odrazoval fakt, že nikdy v životě jsem nedělal žádný obklad a ani jsem nebyl přítomen při práci nějakého obkladače. Všechny důležité informace jsem tedy nejdříve hledal na internetu. Pomohl mi i výrobce obkladu, který mě cennými radami usměrnil. Za to jsem mu velmi vděčný.
Zaměření a výpočet
U cihlového obkladu nedokonalost není na škodu, dotváří celkový vzhled. Nejsou to rektifikované obklady, vyrobené s milimetrovou přesností, ale mají jemné odchylky ve tvaru i v barvě. Proto je i zde potřebná určitá příprava, aby výsledek vypadal opravdu hezky. Je nezbytné správné a přesné zaměrení jednotlivých řad obkladových pásků – k tomu je třeba znát výšku obkládané stěny a průměrnou výšku obkladového pásku. Výrobcem uváděná výška obkladového pásku byla 70 mm. Na naši plochu vycházelo třicet řad s mezerami 11,5 mm. Mezera na spodku obkladu u podlahy je 9 mm. Průměrná mezera 11,5 mm slouží i na vyrovnání ne vždy zcela obdélníkového tvaru obkladu. Pomocí křížového laseru jsem zaměřoval každou druhou řadu od vrchu stěny směrem dolů. Pro mě jako nezkušeného obkladače to bylo výhodné, protože obkladačky mezi dvěma nalinkovanými řadami se umístí snáz a přesněji.
A proč jsem rozměřoval řady shora?
Protože vrchní řadu obkladových pásků jsem dával až ke stropu. Tím jsem je měl přesně zarovnané a ani jsem nemusel spárovat mezeru pod stropem. Navíc nad francouzské okno a okno v kuchyni se tak vešly přesně dvě řady.
Obkládání
Při obkládání je třeba myslet na to, že variabilita barev a vzorů není nekonečná. Je to dáno jednak šablonou, která dané tvary „vtiskuje“ do hlíny, a také samotným výrobním procesem. Vzory a barvy je důležité kombinovat tak, aby nám ve výsledku nevznikla na stěně jednobarevná skvrna nebo aby spolu nesousedilo několik stejných obkladových pásků. Tomu se dá jednoduše předejít – je třeba rozbalit si více krabic s obkladem a rozložit je na zem. Následně pásky při obkládání různě kombinovat a otáčet a mít přibližnou představu, jak má výsledek vypadat. Nutností je dobré osvětlení.
Obkládání jsem začal od stropu a rohu stěny sousedící s neobkládanou stěnou. Na vrchní řadu je důležité použít pásky, které bokem dokonale přilnou ke stropu. „Banánové“ a jiné tvary se dají dobře schovat uprostřed obkladu – pod stropem by byly i díky osvětlení lépe viditelné, a to je nežádoucí.
Nejprve jsem položil po jednom pásku na začátku každé druhé řady. Tedy ty pásky, které jsme si naznačili pomocí křížového laseru. Flexibilní lepidlo jsem nanášel přímo na obkladové pásky zubovou stěrkou (hladítkem). Zde je vždy důležité myslet na čisté ruce. Minimálně na tu, kterou držíte pásek a kterou ho následně přilepíte na stěnu. Mít čistou vodu po ruce je výhoda. Po přiložení na stěnu pásek přitlačíme a jeho polohu můžeme trochu upravit, abychom mezi sousedními pásky dodrželi přibližně stejnou mezeru. Aby vrchní pásky po přilepení na stěnu hned neklesly, ale opravdu držely u stropu, podepřel jsem je na pár minut delší latí.
Další řady mezi těmito celými obkladovými pásky začneme obkládat pásky s poloviční délkou. Zde musíme myslet hlavně na to, že svislá spára (její střed) mezi dvěma sousedními pásky by měla být uprostřed pásku nad ní a pod ní. Tedy první pásek v řadě nemůžeme jen rozřezat na polovinu, ale od této poloviny musíme odpočítat ještě polovinu spáry tak, jak je to znázorněno na obrázku.
Dále jsem s obkládáním pokračoval tak, že vždy jsem byl na vrchní straně stěny v „předstihu“ a spodní jsem za ní dotahoval. Naznačené linky pomáhají v dodržení rovnosti obkladu. Aby nám „neutíkaly“ svislé spáry do strany, pomůžeme si křížovým laserem – zapneme vertikální linku, která nám pomůže dodržet zarovnání každé druhé řady.
Aby mi na opačném konci řady opět vyšel celý, resp. poloviční pásek, spočítal jsem si, kolik pásků vychází od překladu nad oknem do konce řady. Pokud to nevycházelo přesně (což nevycházelo), rozdíl jsem dorovnal zkrácením několika pásků o malou délku. Jednoho centimetru si nikdo nevšimne. Já jsem tuto úpravu řešil nad oknem, kde jsou jen dvě řady obkladu. Předtím jsem však obložil druhou stranu stěny. Cihličky nad oknem jsem potom dopasoval tak, aby hezky a nerušivě navazovaly.
Peťo radí
- Celý obklad jsem si realizoval úplně sám. Dělal jsem ho po práci, v rámci „volného“ času. Navíc je třeba dodržovat i technologické přestávky, hlavně na zatvrdnutí lepidla při lepení pásků na stěnu atd. Asi čtyři dny mi trvalo obkládání, tři až čtyři dny spárování (odhad, jelikož jsem pracoval hlavně přes odpoledne po práci).
- Obkládání stěny začíname shora z rohů místnosti. Pokud bude cihlový obklad na dvou sousedních stěnách, v rohu by neměla vzniknout rovná spára, ale překládaná – jednou v jedné řadě na jedné stěně, v sousední řadě na druhé.
- Když jsem něco nevěděl, poradil jsem se s výrobcem obkladových pásků. Byl opravdu velmi ochotný a poradil mi všechno, co jsem potřeboval (jak překládat rohy, jaká spárovací hmota apod.) Ani vy se nebojte zeptat.
Spárování
- Základem práce jsou, kupodivu, čisté ruce. Z cihlových pásků totiž mastnota nebo cement nejde dolů.
- Samotné obkládání je relativně rychlá práce. To však neplatí pri spárování. Zvlášť, pokud si neopatrností nenávratně zašpiníme předtím položený obklad. Zjišťoval jsem možnosti, jak se dá spárovat cihlový obklad, a našel jsem dvě.
Pomocí tzv. spárovacího sáčku, přičemž se používá řidší spárovací hmota, nebo spárovací lžící, kdy se do spár vtlačuje polosuchá spárovací hmota. I na základě konzultací s výrobcem cihlového obkladu jsem zvolil druhý způsob. Na spárovací sáček je potřebná větší zručnost, je pro zkušené řemeslníky. - Před vtlačováním malty spárovací lžící přidáme do suché směsi jen tolik vody, aby po stlačení v ruce vytvořila kuličku, která se při pádu na zem rozsype. Spárovací hmota má tedy konzistenci vlhkého písku. Výhodou je, že pokud se náhodou dostane na povrch cihlového pásku, nezanechá cementovou skvrnu (tak či tak je nutné po spárování pásek otřít hubkou s čistou vodou).
- Následně spárujeme tak, že na rovné hladítko dáme spárovací hmotu a tenkou 8 mm širokou spárovací lžící postupně vtlačujeme spárovací hmotu přímo do vodorovných spár. Svislé spáry jsem vyplnil, až když byly sousední vodorovné spáry hotové. Se svislými spárami si dokážeme pomoci i tak, že kousek kartonu přehneme na polovinu a do tohoto „V-tvaru“ dáme spárovací hmotu. Tu postupně odspodu zatlačujeme spárovací lžící do vertikální spáry. Zkoušel jsem i devadesátistupňovou rohovou lžíci, ale jejím použitím se zvyšuje riziko zašpinění obkladu.
- Asi za 10 minut, když hmota trochu zatvrdne, přejdeme spáru např. rukojetí kladiva nebo dřívkem s podobným profilem, čímž zabezpečíme rovnoměrný profil spáry. Takovýmto způsobem jsem postupně vyspároval celou stěnu.
- Některé spáry, v nichž bude vedená instalace na osvětlení, jsem zatím nechal nezaspárované. Ty dořeším až dodatečně.
Příprava podkladu
Obklad jsem lepil na dostatečně vyzrálou vápenocementovou omítku bez dalšího nátěru. Povrch jsem neupravoval žádnou penetrací.
Jak seřadit pásky v jedné řadě?
To, jak vyjde příslušná horní řada, se dá hezky nasimulovat na zemi. Obkladové pásky rozložíme vedle sebe tak, jak budou přilepené na stěně včetně mezer.
Obklad u zásuvek, vypínačů a rozvodných krabic
Na místech, kde cihlový obklad přechází přes vypínače nebo zásuvky, jsem použil korunkový vrták o něco větší než montážní krabice na vypínače. Při vrtání je nutné postupovat pomalu (samozřejmě bez příklepu), aby keramický pásek nepraskl. Pokud stačí zabrousit jen roh obkladového pásku, je vhodnější úhlová bruska.
Jelikož rozvodné krabice v porovnání s vypínačovými a zásuvkovými vůbec nemusí být dostupné tak často, a navíc jsou nevzhledné, schoval jsem je pod obklad. V místě krytu jsem pásek rozřezal a příslušnou část jsem přilepil na plastový kryt krabice. To vytvoří dojem souvislého pásku a toto řešení není z dálky viditelné.
Tip na článek: Rekonstrukce obytné části chalupy: Z malých tmavých místností velký světlý prostor
Okraje oken
V mém případě budou na vnitřních ostěních oken a terasových dveří dřevěné obložky, které překryjí stěnu o cca 8 až 10 cm, a tak konce pásků nebudou viditelné. Proto nebylo důležité, jak jsou u ostění zarovnané. Pokud by tam obložky nebyly, bylo by vhodné upravovat délku pásků do vertikální roviny a na viditelných čelech pásků používat okraje, které jsou od výroby, ne ty, které vznikly řezáním.
Roh místnosti
V rohu místnosti, kde se setkávají dvě stěny s obkladem, je nutné myslet na další specifika – pokud se nedodrží, výsledek podle mě nebude působivý. Ve výsledku by ten roh měl vypadat, jako by tam opravdu byly převázané cihly, neměla by vzniknout souvislá spára. Takto vznikne dojem, že dvě sousední stěny navazují na sebe a nejsou oddělené.
Obklad za kuchyňskou linkou není nutný, tam jsme dali dvě řady pod úroveň kuchyňské linky, což celkem postačuje.
Text, foto, realizace: Ing. Peter Turčan
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
