Půdní fauna představuje tisíce různých druhů živočichů. Ti se vyskytují ve velkých počtech a většina z nich je mikroskopická. Je důležité, aby si každý zahrádkář byl vědom jejich významu, bez ohledu na to, zda jsou vidět prostým okem, nebo jen pod mikroskopem. Nechtěné či cílené hubení jednotlivých zástupců může přispět k vytvoření ekologické nerovnováhy, a to může mít za následek nejen degradaci samotné půdy, ale i průnik škodlivých organismů, které si v takovémto rozvráceném prostředí snáze nacházejí cestu k životu. Také proto přinášíme přehled těch nejdůležitějších zástupců půdní fauny, které by měl znát každý začínající, ale i zkušený zahrádkář.
Žížaly
Na jednom hektaru půdy jich může být velké množství, jejich celková hmotnost tak může dosáhnout až tři tuny. Ve zdravé zahradě bychom podle typu půdy napočítali na jednom čtverečním metru osmdesát až osm set jedinců. Ani jejich biodiverzita na našem území není malá – rozeznáváme více než padesát různých druhů dešťovek. Jejich přítomnost v půdě je mimořádně potřebná. Užitečné jsou především proto, že požírají organickou hmotu společně s minerální složkou půdy. Dá se říci, že se pohybují doslova prožíráním půdou. Chodbičky si zpevňují slizem, čímž vzniká vhodný substrát pro rozvoj půdních hub. Skrze jejich chodbičky rády koření i rostliny. Mnohé druhy vycházejí na povrch, sbírají odumřelé části rostlin a vtahují je až dva metry do hloubky, kde je požírají.
Mnohonožky
Charakterizuje je červovité tělo a mnoho nohou na břišní straně. Mnohým se sice nezdají sympatické, ale jde o nejpracovitější rozkladače v naší zahradě. Požírají všechno hnijící, počínaje dřevem, listím až po odumřelé mechy a lišejníky. Žije jich u nás asi sedmdesát druhů s velikostí do pěti centimetrů. Velký počet nohou potřebují na účinné zahrabávání se do kompostu a půdy. Tam nerušeně požírají materiál a přetvářejí ho na jemnou drť, kterou následně dokáží účinněji požírat menší organismy.
Půdní roztoči
Roztoči jsou obecně vnímáni negativně. Nejčastěji si všímáme těch, kteří jsou rostlinnými škůdci. V půdě nacházíme stovky různých druhů, které jsou naopak mimořádně užitečné. Většina z nich se živí částečkami organického odpadu, který proměňují v humus. Jiné se živí půdními houbami či povlaky mikrobů. Do této skupiny patří i draví roztoči, kteří jsou predátory jiných druhů.
Stejnonožci
Někdy jsou nazýváni i svinky nebo stínky. Jsou převážně šedě zbarvené, výjimečně mají i různorodou žlutou kresbu. Dosahují velikosti nanejvýš jednoho centimetru. U nás známe přibližně padesát druhů. Přes den se schovávají v úkrytech pod různými předměty a aktivní jsou hlavně v noci. V nebezpečí jsou mnozí z nich schopni stočit se do kuličky. Požírají rostlinný odpad, jako například pyl, lupínky květů, hnijící zeleninu a listí. Proměňují ho ve výživný trus, který vylučují téměř rovnoměrně po celé zahradě.
Mravenci
Ačkoliv mnohé zahrádkáře trápí, mravenci mají na půdu nezanedbatelně pozitivní vliv. Jejich mraveniště v podobě chodbiček a komor sahají do hloubky i více než metr. Pomocí nich ji nejen výrazně prokypřují a provzdušňují, ale i obohacují o živiny. Loví různý hmyz, který uvnitř mravenišť požírají. Odpad ukládají do speciálních komůrek a ty jsou pak zásobárnou živin pro rostliny. Výzkumy ukázaly, že mikrobiální aktivita v okolí mravenišť je více než dvacetinásobná oproti místům, kde mraveniště nejsou. To má dobrý vliv na zadržování půdní vláhy, což zahrada ocení hlavně v létě.
GALERIE
Text: Mgr. Adrián Purkart, PhD.,
Foto: Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
