Mladí aktivní manželé si v zahradě kromě míst pro sezení, ohniště, sprchový kout a záhony přáli mít velký trávník, který by byl pro jejich dvě děti vlastně velkým dětským hřištěm. Zahradu pro ně navrhovali zahradní architekti Ferdinand Leffler a Markéta Mlejnková z pražského ateliéru Flera. Přední slunná část zahrady s hlavním vstupem navazuje na členitý půdorys domu. Užší severní a poměrně stinný prostor za domem ohraničuje téměř třímetrový živý plot z tújí od sousedů. To přirozeně předurčilo nejen celkový charakter přední a zadní části a rozmístění požadovaných funkcí, ale také zcela jiné rostlinné složení výsadeb.
Slunná zahrada
„Od brány k domu vede rovný a poměrně dlouhý vstupní chodník z betonové dlažby. Aby nebyl nudný, jeho okrajová linie v některých místech vybíhá do záhonů. S rostlinami, které se nad ním sklánějí, působí mnohem vlídněji. Z obou stran ho lemují široké a druhově zajímavé travně-bylinné výsadby s keři, které slibují proměnlivost. Díky nim bude vstupní prostor prakticky každý týden vypadat trochu jinak. Nášlapné desky vedoucí přes záhon dovolují namísto rovnou do domu zamířit do zahrady. Vizuální pointou se stala pumpa nad studnou, natřená modrou barvou, stejnou dále opakujeme například na lavičce. U plotu jsme pro zachování maximální míry soukromí vysadili husté výsadby vícekmenných bříz a vždyzelených keřů,“ popisuje vstupní část zahrady Ferdinand Leffler.
Z hlavního vstupního chodníku se v místě napojení na dům odpojuje vedlejší exteriérový chodník z modřínových desek, který prakticky lemuje obrysy domu. V místech, kde je hmota domu vykrojená a ustupuje zahradě, se dřevěná palubovka rozšiřuje do zalomené terasy s atypickým tvarem. Kromě jídelní sestavy se sem vešel i gauč s křesly. Francouzská okna umožňují vyjít jen tak naboso ven z kuchyně i z ložnic.
Vedle kuchyně je pro každodenní vaření umístěn vyvýšený záhon s bylinkami a se zeleninou. Ferdinand vysvětluje: „Rád bych upozornil na fenomén vyšších bylinných společenství, jejichž hmota tu pomáhá zabezpečit soukromí. V červnu to mohou být velkokvěté česneky, později různé okrasné trávy, které už během jednoho roku vytvoří jakési polopropustné zelené paravány či stěny vhodné na odclonění například zastřešení bazénu nebo užitkových záhonů.“
Starejte se o starší stromy v zahradě. Když jsou zdravé, vezměte je na milost a zakomponujte do nových plánů zahrady. Prostoru totiž dají zcela jinou atmosféru, jaké v nejbližších letech nedosáhnete ani pomocí výsadby
několika již vzrostlých stromů.
Centrální plochu pravidelně sekaného trávníku narušuje cílená výsadba vícekmenného javoru, jehož koruna brání pohledům sousedů z poschodí vedlejšího domu. „Toto je další z věcí, které můžeme zelení dosáhnout,“ objasňuje Ferdinand.
„V létě, když se bude rodina zdržovat u ohniště, sedět na lavičce pod stromem nebo se bude věnovat užitkovému záhonu, ji hmota listů příjemně ve výšce a vysloveně na dálku vizuálně izoluje.“ Do rohu zahrady, nedaleko velkého stromu, architekti navrhli ohniště obklopené zelení. Kout pro ně vznikl záměrně, kde stříhaný živý plot z habru izoluje parkoviště s obytným přívěsem.
Stinná zahrada
„Zadní užší část pozemku nabídla skvělé místo pro intimní zákoutí,“ pokračuje zahradní architekt. „Ve výsledku působí nenuceně, připomíná přirozený les. Pokud si chce rodina dopřát soukromí a na chvilku utéci horkému dni či veselení se, tady najde komfortní dřevěnou terasu s jídelním posezením obklopenou výsadbami stínomilných rostlin. Pod starým ořechem se našlo ideální místo pro lavici. Je tu poklidná, až meditativní atmosféra se zcela odlišnou skladbou rostlin než vpředu před domem.“
Alternativou trávníku, který do stínu i tak nepatří, protože v něm neroste, jsou nízké půdopokryvné trvalky, tady především kakosty a mochnička. Časem se promění v hustý koberec zeleně. Sousedův živý plot z tújí je zdravý a je to „už hotová“ hmota zeleně. Jeho „sterilitu“ stačilo rozbít výsadbou různě vysokých keřů a trvalek, tak ho využít a napojit na vlastní zahradu.
Galerie
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
Text: Monika Felixová
Foto: Miro Pochyba