Máloco ze zahrádkářských dovedností v nás vyvolává tolik obav jako technika a načasování řezů. Ale nenechme se odradit. Hlavním cílem řezu je přece udržet naše rostliny zdravé, případně i bohatě rozkvetlé či oplozené.
Děláme tak zejména odstraňováním mrtvého a poškozeného dřeva, ale i odstraňováním části větví a výhonů, čímž podpoříme tvorbu nového zdravého obrostu. Řez stromů a keřů v zimě, kdy nejsou v aktivním růstu a nemají listy, má několik výhod:
- máme možnost lépe zhodnotit celkový tvar dřeviny
- je dobře vidět mrtvé či poškozené větve
- je menší riziko výskytu nemocí a škůdců
Co řezat začátkem zimy (listopad–prosinec)
Začátkem zimy listy většiny listnatých dřevin opadají a rostliny se přehoupnou do fáze zimního klidu, takzvané dormance. To odhalí jejich „nitro“. Dobře uvidíme, jak rostou větve a výhonky.
V listopadu a prosinci se zaměříme na odstraňování mrtvého dřeva.
Zároveň můžeme zmenšit velikost dřevin, kterým hrozí polámání zimním větrem nebo sněhem či ledovým nánosem, jako jsou například komule nebo popínavé růže, přičemž výsledný řez si necháme až na konec zimy.
Keře na větrných stanovištích
Komule, čajové růže i floribundy může během zimy poškodit silný vítr, namrzlý sníh či led, přičemž může nepřímo poškodit i kořeny. Následkem by bylo odumírání rostliny. Odřízneme proto horní třetinu rostliny, čímž zmenšíme plochu, do které se může vítr opřít. Odstřihneme i odkvetlé květy komulí, aby je vítr nerozfoukal po celé zahradě. Výsledný řez vykonáme až v předjaří.
Před začátkem zimy z růží odřízneme odkvetlé květy či zkrátíme příliš vysoké výhony, ale hluboký řez a tvarování si necháme na začátek jara.
Nově vysazené rostliny
Protože často nemají ideální tvar, trochu ho upravíme. Výhonky ze spodní třetiny kmínku odstraníme až na kůru, díky čemuž strom příští rok zacílí energii do tvorby korunky. Pokud se některé větvičky kříží nebo vzájemně dotýkají, jednu z nich odstraníme. Řez v této fázi nepřeháníme.
Drobné ovoce
Na začátku zimy odstraníme těsně nad zemí vyrozené větve remontantních (opakovaně rodících) malin. A proředit můžeme i černý rybíz, pokud jsme ho už neostříhali v létě po sběru úrody. Odstraníme těsně nad zemí nejstarší větve, což podpoří růst nových. Zároveň tím keřík prosvětlíme.
Mrtvé a poškozené dřevo
Mrtvé, poškozené a odumírající dřevo může být vstupní branou pro infekce nebo škůdce, proto se ho snažíme odstranit co nejdříve, hned, jak ho zpozorujeme. Řez vedeme až do zdravého dřeva. Extrémně studené počasí však může způsobit namrznutí a další odumírání, proto v tomto období řežeme jen tenčí větve, abychom nevytvářeli velké řezné plochy. Když totiž mráz poškodí větve, po zimě musíme řezat znovu.
Rážovka rumělková: Při řezu nenecháváme pahýly, protože je později napadá tato houba.
Co řezat během pozdní zimy (leden–únor)
Jsou to měsíce, během nichž jsme kdysi mohli očekávat ty nejtužší mrazy. Dnes už to úplně neplatí, ale dopředu nevíme, jak se ten který rok bude příroda chovat. V tomto období řežeme jen rostliny silně mrazuvzdorné, přičemž se vyhneme dnům, kdy jsou teploty hluboko pod bodem mrazu, a též dnům, za kterými mají hluboké mrazy následovat.
Réva, bříza, javor
Když rostlina aktivně roste, její stonky a listy jsou plné šťávy – mízy, která v ní proudí. Při řezu v tomto období začne vytékat míza, pokud je to ve větším měřítku, může to dřevinu oslabovat. Tvarovací řez dřevin, jako je réva, bříza či javor, bychom proto měli vykonat v zimě, kdy je množství mízy na minimu.
Jabloně a hrušně
Zimní řez jabloní a hrušní podmíní růst nových výhonů. Řezem se snažíme udržovat korunu otevřenou, prosvětlenou. U kmene a silných větví odstřiháváme i tenké plané výhonky, takzvané vlky. Dáme pozor, abychom neodstranili více než 20 % z celé dřeviny, jinak bude další růst příliš silný a negativně ovlivní výnosy.
Zmlazení
Jak keře stárnou, jejich schopnost kvést a plodit klesá. Keříky můžeme zmlazovat každý rok tak, že odstraníme jisté procento nejstarších výhonů. To podpoří růst nových. Díky řezu udržíme též dobrý zdravotní stav i atraktivní tvar keře. Některé druhy, pokud jsme je delší čas neřezali, snesou v tomto období i hluboký řez cca 20 cm nad zemí, například ptačí zob, zlatice, která ale v daném roce nevykvete.
Co v zimě neřežeme
V zimním období neřežeme teplomilné i stálezelené druhy, ani peckoviny, protože skrz otevřené rány by mohly namrznout. Druhým důvodem u peckovin, jako jsou meruňky, broskvoně, švestky, třešně, je jejich náchylnost k houbovým onemocněním šířícím se vzduchem právě v zimních měsících.
Jde o pevník nachový (Chondrostereum purpureum). Spory této houby se tvoří už od podzimu a strom obvykle infikují skrz drobné ranky, například i ty, které bychom vytvořili řezem. Teplomilné i stálezelené dřeviny a peckoviny řežeme raději v sezoně, kdy se řezné rány rychleji zacelí.
Co řezat na konci zimy, začátkem jara (březen)
Bylinné trvalky
Tím, že stonky trvalek ponecháme až do začátku jara, zvýšíme biodiverzitu, protože v dutých stoncích najdou zimoviště některé druhy hmyzu. Semínka zas mohou posloužit jako zdroj potravy pro drobné živočichy. Nejpozději, když trvalky začnou pučet, odstraníme loňské výhonky těsně nad trsem a vyhodíme je na kompost.
Růže
Růže jsou citlivé na namrznutí, proto s důkladným řezem čekáme na konec zimy. Až u země můžeme odstranit staré i nemocné dřevo. Růže kvetou na nových výhoncích, abychom podpořili jejich růst, na každém loňském výhonku ponecháme jen několik oček, ze kterých očekáváme nové výhony. Poslední očko na ponechaném výhonku má směřovat ven z keře. Odstraníme též křižující se větvičky.
Komule, svídy
Hluboký řez na konci zimy způsobí silný růst rostliny. Využíváme ho u druhů kvetoucích na letošních výhoncích od konce jara až po léto, jako jsou bez, svída, komule, nebo které jsou zajímavé listy, jako je japonská vrba. Jako první odstraníme suché a příliš staré výhonky. U japonské vrby, pěstované ať už jako keř, nebo stromek, výhony ostříháme „na ježka“, na každém výhonku ponecháme dvě tři očka.
Pozor na bezpečnost při práci
Základním pravidlem při ořezávání je vyhnout se jakékoliv formě ohrožení lidí či domácích zvířat. Zapomenout bychom neměli na ochranu očí a pokožky. Vždy používáme rukavice odolné proti pořezání a ochranné brýle, ke kterým můžeme přidat i speciální oděv odolný proti pořezání.
Pokud řežeme větve nad hlavou, nasaďme si i helmu. Nikdy nepracujeme na žebříku, který není stoprocentně stabilní. Taktéž dbáme na to, abychom se nenakláněli tváří nahoru, protože hrozí, že se na žebříku převrátíme. Je lepší, když někdo může žebřík jistit a podává nám nářadí. Tehdy oba dva dáváme pozor, kam budou padat větve, případně kam by mohlo spadnout nářadí, a to místo uvolníme.
Text: Tom Brown
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: Gardeners‘ World, časopis Zahrada prima nápadů
