Kdy začít s výsevem
Načasování začátku výsevu je důležité, aby sazenice nebyly příliš malé a slabé, nebo příliš vysoké a vytáhlé. Termínem výsevu ovlivňujeme i termín sběru úrody. Některé druhy, například rané kedlubny, okurky, salát nebo ředkvičky, proto můžeme vysít i opakovaně, a prodloužit tak období sběru.
S našimi přibývajícími zahradnickými zkušenostmi si termíny výsevu i výsadby sazenic alespoň částečně pamatujeme, ale různé tabulky a informace na sáčcích se semínky nám vždy dobře poslouží.
Co je to test klíčivosti?
K předpěstování sazenic používáme kvalitní semena s vysokým procentem klíčivosti, což si můžeme vyzkoušet jednoduchým testem, zvláště pokud máme starší semena. Jak na to? Odebereme 100 semen, která vysejeme na misku s tenkou vrstvou mokrého písku.
Příliš malá semínka vysejeme na nasákavý papír. Umístíme dále od okna. Přikryjeme igelitem, aby se udržela vlhkost, vodu doplňujeme. Po 14 až 21 dnech spočítáme, kolik semen vyklíčilo. Počet naklíčených semen ve vzorku 100 semen odpovídá procentu klíčivosti.
Velmi dobrá je 80procentní klíčivost. Při sníženém procentu klíčivosti vyséváme semena více nahusto, semena s velmi nízkou klíčivostí (pod 40 %) nepoužíváme, pokud nejsou příliš vzácná.
Substrát pro výsev
Semena při klíčení nepotřebují prakticky žádné živiny, protože se nejprve vyvíjejí pouze ze zásob v semeni. Potřebují jen vodu, teplo a vzduch v substrátu, proto by neměl obsahovat ani žádnou jílovou složku. Stačí směs rašeliny a písku v poměru 1 : 1 nebo rašeliny a perlitu v poměru 2 : 1, pH by mělo být 5,5–6,7. Někdy se dokonce používá samotný agroperlit.
Pokud si netroufáme míchat substrát sami, prodávají se už i hotové výsevní substráty, někdy dokonce obohacené o prospěšné houby (takzvané supresivní). Pikýrovací substrát, tedy ten, do kterého rozsazujeme mladé rostlinky obvykle ve fázi s dvěma až třemi pravými listy, už musí být obohacen o komplexní živiny, které dobře nastartují růst sazenic.
Růst mladých rostlinek ještě podpoříme občasným přihnojením tekutými hnojivy. Může jím být zahradnický substrát nebo i půda ze zahrady, obohacená o prosátý kompost.
Proč musíme půdu před výsevem napařit?
Používáme-li půdu ze zahrádky, může obsahovat patogenní mikroorganismy. Proto se půda před výsevem doporučuje napařit v troubě. Alternativou je i chemická dezinfekce fungicidy. Půdu navlhčíme a necháme ji pařit v troubě při 100 °C cca půl hodiny. Vyséváme až do vystydnuté půdy.
Výsevy do výsevních nádob
Většinou vyséváme do ploché nádoby s otvory pro odtok vody na dně; nádoba může být i dělená na jakási políčka. K vyklíčení semen a pro jejich vzrůst do stadia vhodného na pikýrování stačí pěti až osmicentimetrová vrstva kvalitního dezinfikovaného substrátu.
Výsev provádíme do rýhy v řádcích nebo doširoka s tím, že semena přikryjeme vrstvou substrátu silnou jako dvoj až trojnásobek průměru semene. Výjimku představuje velmi drobné semeno celeru, které vysejeme jen na povrch substrátu, jemně ho suchou destičkou přitlačíme a nezasypáváme. Vysévat můžeme i do květináčů, které máme po ruce.
Aby se snadno zakořenili
Velmi praktické je využití různých podpůrných rašelinových přípravků pro zakořenění. Ty se prodávají ve tvaru malých květináčků nebo tabletek, které se nechají nasáknout vodou do tvaru malých válečků. Jejich velkou předností ve srovnání s výsevem do bedýnek a květináčů je, že je nemusíme pikýrovat, a ochráníme tedy citlivé kořínky a nezpomalíme růst.
Mladé rostliny i s rašelinou vysadíme přímo do většího květináče či do půdy. Tento způsob výsevu je ideální pro větší semena, které snadno umístíme do středu rašelinové tablety prsty nebo pinzetou. A také pro drahá semena, případně pokud máme pouze několik kusů semen.
Postupnost výsevů
V lednu vyséváme v teple v interiéru bulvový celer a chilli papričku – papriku chlupatou, v únoru a březnu pokračujeme paprikou setou/roční a rajčaty. S okurkami a dýní počkáme na duben, případně je vyséváme až přímo do záhonu, a to přibližně od poloviny května.
V únoru do venkovních krytých prostorů vyséváme semena následujících zelenin na předpěstování sazenic: saláty listový, římský a ledový, celer listový a řapíkatý, pórek, rané zelí, raná hlávková kapusta, raný kedluben, paprika, chilli papričky, majoránka, rozmarýn.
Kořenovou zeleninu a ředkvičky vyséváme vždy přímo do záhonu, nepředpěstováváme si sazenice. V případě ředkviček s krátkým vegetačním obdobím by to bylo zbytečné, zejména by se narušila tvorba bulvy, kořenová zelenina zase na přesazování reaguje rozštěpením kořenů, což není vhodné.
Náš tip: Se skleníkem můžete zahradničit po celý rok. Poradíme, kdy a co vysévat
Jak pečovat o čerstvé výsevy?
Světlo a optimální teplota pro rostliny
První dny při klíčení semena světlo v zásadě nepotřebují, ale rostoucí rostlinky už ano. Vyhovuje jim rozptýlené světlo, které mají za oknem. Čím jsou dny kratší (na konci zimy a v předjaří), tím by měla být nižší teplota a opatrnější zálivka. Při slabém osvětlení a vyšší teplotě jsou rostlinky příliš vytáhlé a slabé.
Optimální teplota klíčení semen závisí na druhu rostlin a pohybuje se často v rozmezí 20–25 °C, u papriky 25–30 °C; tyto údaje se obvykle uvádějí na sáčcích se semínky. Výjimkou jsou klíčící rostlinky zelí a kapusty – pro ty jsou vhodné nižší teploty, a to nejprve 15–16 °C, později 4–8 °C. Celer vyséváme prakticky od začátku roku při teplotě 15–20 °C, neboť velmi pomalu klíčí. Když se objeví první pravý list, teplotu můžeme snížit až na 12 °C.
Jak zalévat substrát
Výsevový substrát vždy zavlažujeme velmi opatrně, a to nejen co se týče množství vody, ale i způsobu zalévání. Ideální je rosení, aby se semena nevyplavila. Zavlažujeme zásadně jen vlažnou odstátou vodou. Substrát nesmí být přemokřený, protože klíčící semena i kořínky potřebují v půdě vzduch, jinak se „udusí“.
Musíme výsev zakrývat fólií?
Aby se udržela dostatečná vlhkost substrátu při klíčení, můžeme výsev přikrýt průsvitnou fólií. Po vyklíčení fólii postupně odstraňujeme.
Ochrana semen před mrazem
V případě, že už máme semena vysazená venku a přijdou první mrazy, jako první pomoc před námrazou použijeme bílou netkanou textilii na zakrytí výsevní plochy, a to i ve dvou vrstvách. Na krajích ji zatížíme. Při jednotlivě vysévaných druzích, jako jsou dýně nebo kukuřice, použijeme rozřezanou PET láhev.
Do čeho vyséváme?
1 Výsevní bedýnky
Obvykle jde o plastové ploché nádoby s průsvitným víkem. Jsou velmi dobře využitelné na výsev drobných semen, ať už do řádku, nebo naplocho. Víko propouští světlo a pomáhá udržovat vysokou vzdušnou vlhkost.
2 Keramické květináče
Pokud máme doma dostatek prázdných květináčů, nemusíme kupovat speciální výsevní pomůcky. Pořádně je vyčistíme kartáčem, spaříme horkou vodou, naplníme substrátem a vyséváme.
3 Rašelinové zakořenovače
Vyplníme je substrátem, uložíme na misku a vyséváme. Zaléváme podmokem, doplňováním vody do misky. Nejpozději, když začnou přes obal prorůstat kořínky, rostliny přesadíme.
Místo rašelinových zakořenovačů můžeme použít i staré obaly na vajíčka. Nejpozději tehdy, když kořínky začnou prorůstat obalem, rostlinky přesadíme.
4 Rašelinové tablety
Praktické rašelinové tablety uložíme na plochou misku, případně do plastových výlisků přesně na to určených. Podlijeme vodou, počkáme, dokud nezvětší svůj objem – tehdy jsou připraveny na výsev.
Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: Daniel Veselský, isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
