Jedlé jsou dužinaté listové řapíky. Nejlepší jsou, když jsou úplně mladé, jemné. Tmavočervené až bordó jsou sladší, zelené a žluté kyselejší.
Rebarbora jako lék
Léčebnou částí reveně dlanité (Rheum palmatum) je většinou víceletý oddenek a kořen (buď usušený a pomletý na prášek, nebo ve formě tinktury). Reveň má poměrně široké terapeutické využití. Její hořké obsahové látky podporují chuť k jídlu, povzbuzují trávení, neboť jsou i žlučopudné, a podporují vstřebávání živin. Přítomné třísloviny zase upravují nadprodukci žaludečních šťáv, tedy i kyselost žaludku. Zajímavé je, že podle velikosti použité léčebné dávky působí buď jako projímadlo, nebo naopak – průjem zastavuje. Léčebně však působí i kašovité obklady z listů na ruce a nohy při revmatických problémech. Užívá se i při žaludečních katarech a žloutence. Při užívání kořene rebarbory se však nesmíme polekat, když se nám moč zbarví do oranžova nebo až do červenohněda – je to přirozené a neškodné.
Léčebné využívání rebarbory zbytečně neprodlužujeme déle než dva týdny – do té doby by se totiž už měl prokázat její léčebný účinek. Rebarborový kořen jako lék by neměly užívat děti do deseti let a těhotné a kojící ženy, ale ani pacienti náchylní na tvorbu močových kamenů.
Čím je rebarbora zajímavá
- Originálnost rebarbory spočívá především v její rané jarní úrodě dužinatých řapíků, které chutí připomínají jablíčka. V tento jarní čas nám svými účinky pomůže rozhýbat metabolismus a zintenzivnit tak naši jarní tělesnou očistu.
- Též nám dodá část potřebných vitamínů, hlavně C a B-komplexu, ale i železo, jód, mangan, zinek a draslík. Listové čepele obsahují nejvíce kyseliny šťavelové, která v našem těle váže vápník, a to po celou vegetaci, takže konzumace listů je nevhodná.
- Mladé listové řapíky, které se konzumují brzy na jaře, jí v té době obsahují minimum (0,12 %), též i kyseliny citronové; nejvíce obsahují osvěžující kyseliny jablečné (1,77 %).
- V létě, tedy už po sběrovém období rebarborových řapíků (nedoporučuje se sbírat rebarboru po 24. červnu!), se v nich však zvýší obsah kyseliny šťavelové až na 2,1 %, což už je ke konzumaci nevhodné.
- Co se týče obsahu ochranných látek, například antokyanových barviv a karotenoidů, vhodnější je pěstovat odrůdy s červenými řapíky, které jsou na tyto zdravotně významné látky podstatně bohatší.
- Co se týče kvality řapíků, ty jsou nejjemnější, nejchutnější brzy z jara poté, co dorostou do délky 30 až 50 cm. Naopak méně kvalitní, vláknitější a drsnější řapíky vyrůstají na rebarboře pěstované na slunném místě a jsou sbírané později. Jejím ideálním prostředím je přechodný stín nebo polostín.
Víte, že…
…reveň byla známa dříve jako léčivo? Ve staré Číně si jí vážili už 3 000 let př. n. l. Odtud se přes Indii v období antiky postupně dostala až do středozemní oblasti a tam zřejmě získala nejen svůj nynější název, ale začali využívat i její nadzemní části vedle léčení i ke konzumaci. Ve starém Řecku ji znali pod názvem rha, ale protože ji přivezli cizinci, tedy barbaři, vznikl název rebarbora.
Kuchyňská příprava rebabory
Řapíky rebarbory stačí jen dobře umýt. Ideálně je neloupat, tak bychom odstranili i vzácnou část minerálních a aromatických látek (ale slupka se dá snadno stáhnout v pásech), pokrájet na menší kousky a krátce ji povařit a podusit. Ostřejší chuť rebarbory můžeme zjemnit malým množstvím soli. Rebarbora je vhodná na přípravu sladkých dezertů v kombinaci s tvarohem, nákypů či kynutých koláčů s posypkou. Můžeme z ní vyrobit džem, víno, šťávu nebo kompot.
Jak silné řapíky?
Na kompot a koláče jsou vhodné řapíky střední tloušťky, zatímco velmi silné, nebo naopak tenké řapíky jsou vhodnější na přípravu šťávy a džemu.
Způsob přípravy
Rebarboru nekonzumujeme syrovou. Pokud v ní chceme zachovat maximální množství vitamínu C, nakrájené kousky řapíků jen dusíme při teplotě 100 °C asi pět minut a potom odstavíme z varné desky a necháme deset minut dojít pod pokličkou.
Bez cukru!
Protože rebarbora má kyselkavou osvěžující chuť, často koláče z ní až nesmyslně hodně sladíme. Na úpravu chuti místo cukru zkusme využít jen čistě přírodní sladidla; vhodná je kombinace rebarbory se sladkým ovocem (banány, hrušky, jahody), ale i se sušeným či mletým ovocem, případně se sladkými ovocnými šťávami bez cukru. K dochucení je vynikající například i skořice (je vhodná hlavně pro diabetiky a závislé na cukru), voňavý hřebíček či zázvor, tím kompenzujeme menší přídavek jakýchkoliv sladidel.
Recepty s rebarborou
Čerstvý rebarborový kompot bez cukru
400 g nakrájené rebarbory zalijeme sladkou hroznovou šťávou a podusíme s kouskem kůry z biocitronu či biopomeranče, kouskem čerstvého zázvoru a špetkou soli. Vychlazený kompot podáváme s vanilkovým pudinkem.
Křehký rebarborový koláč s drobenkou
Raději připravme hned dvojitou dávku, aby vyšlo na každého.
Těsto
» 100 g tuku
» 200 g hladké mouky
» 80 g moučkového cukru
» 1/2 balíčku prášku do pečiva
» 1 žloutek
» špetka soli
» nastrouhaná kůra z biocitronu
Náplň
» 100 g povidel (nemusí být)
» 200 g rebarbory (můžeme přimíchat i jahody)
» 5 až 6 polévkových lžic krystalového cukru
» 1 vanilkový cukr
Drobenka
» 50 g změklého másla
» 75 g polohrubé mouky
» 50 g krystalového cukru
Z přísad vypracujeme těsto, které rozválíme (můžeme i po kouskách) na vymaštěný a moukou vysypaný plech nebo rozprostřeme na plech vyložený papírem na pečení. Těsto potřeme povidly, posypeme umytou, oloupanou a nakrájenou rebarborou, shora posypeme krystalovým a vanilkovým cukrem. Z másla, mouky a cukru si vyrobíme drobenku (smícháme ji na hrudkovitou směs), kterou posypeme koláč. Pečeme ve vyhřáté troubě do růžova.
