Příjemné pocity, jež nás ovládly hned po vstupu do dvora, když jsme kráčeli po chodníku ze starých cihel a železničních pražců nenásilně navazujícím na dřevěnou terasu, nás neopustily ani uvnitř. Právě naopak, byly ještě umocněny atmosférou, jakou dokáže vytvořit jen správné seskupení lidí, materiálů, barev, energií… Zvědavě jsme vstoupili do útulné předsíňky.
„Za babiččiných časů se vcházelo rovnou do malé kuchyňky.“ Tu však vnučka Linda přesunula na pravobok, kde kdysi byla ložnice prarodičů. Kromě toho dispozici starého domu při rekonstrukci zásadně neměnili. Zásahy byly minimální. Z malé „nudlovité“ komůrky v předsíni je dnes toaleta a zbylo v ní i na malý sprchový kout ve vedlejší koupelně.
Obývací pokoj zůstal obývacím pokojem. Je to jen o něco větší místnost než kuchyň a je také „zavalena“ nábytkem – zděděným i dovezeným. Ten nepoměr prostoru a nábytku je proti všem designérským regulím. Ale navzdory tomu je tu stále dostatek místa, je tu útulně, a co je nejdůležitější, funguje tu dobrá energie.
Dům prošel kompletní rekonstrukcí. Staré zdi bylo nutné izolovat proti vlhkosti podřezáním. Kdysi neobývané podkroví je dnes doménou dvou chlapců.
Idylka na terase
„Tady je stále někdo,“ usmívá se sestra majitelky a na stůl položí další květiny ve vázičkách. Terasa tak každodenně vítá domácí i příchozí. O nekonvenčnosti a odvaze majitelky kombinovat různé kusy nábytku prozrazují dva stoly nestejné výšky.
Skryté možnosti
Abyste takto odvážně sladili různé kusy zařízení, potřebujete mít v sobě víc než jen inspiraci načerpanou z časopisů o bydlení. Chce to odvahu a též umět odhalit skryté možnosti starých a kvalitních věcí. Nic z toho Lindě nechybí. Při rekonstrukci starého domu mají největší hodnotu původní prvky.
Když se zvolí citlivý přístup k jejich opravě, stanou se luxusem v současném bydlení. Také proto tu nenajdete osazená plastová okna – ta stará dřevěná dvojitá sloužila dobře a repasovaná ještě pár roků sloužit budou. Přiznané trámy, původní dveře, dřevěná podlaha v obývacím pokoji, to všechno jsou dnes hvězdy interiéru. To vám potvrdí každý milovník „vintage“ stylu.
Nevelké kuchyni dominuje masivní jídelní stůl, který je dostatečně vysoký pro pohodlné barové židle.
Cesta za snem
„Já jsem vždycky chtěla květinářství,“ začala vyprávět Linda, když jsme vystoupili přímo před malým obchůdkem vedle rušné hlavní cesty. Další domek jako z pohádky – mnoho květin, svícnů, misek, váz, květináčů a jiných doplňků naskládaných vedle sebe jakoby bez ladu a skladu, a přece s citem. Bylo mi jasné, že i toto místo „má na svědomí“ Linda. Její rukopis byl znatelný na první pohled. Než se však dopracovala k jeho současné podobě, květinářství muselo projít ohněm – doslova. Díky pomoci přátel ho zanedlouho znovu otevřela.
Citlivé spojení
V obývacím pokoji majitelka citlivě spojila starý nábytek s novým. Netradiční police visící na kladkách a lanech ze stropu ponechává pod sebou místo pro křeslo po dědovi, které stačilo jen přečalounit.
Čela postelí v ložnici jsou ze starých postelí, bylo třeba je jen otočit naopak.
Text: Martina Deríková
Foto: Miro Pochyba
