Aplikace fasádní barvy
Bezprostředně před nanesením fasádní barvy se obsah kbelíku důkladně promíchá elektrickým míchadlem s nízkými otáčkami. Fasádní barvu je možné nanést ručně nebo strojově. Ručně se nanáší válečkem nebo štětcem a to rovnoměrně bez přerušení.
Nátěr se aplikuje ve dvou vrstvách – první vrstva (základní nátěr) se realizuje fasádní barvou ředěnou s 10 – 15 % vody. Druhá vrstva (krycí nátěr) je již neředěná fasádní barva, případně ředěná vodou maximálně do 5 %. Nanášíme jeden až dva nátěry.
Mezi jednotlivými vrstvami krycího nátěru je potřeba dodržet technologickou přestávku minimálně čtyři hodiny. Poměr ředění závisí na konzistenci dodaného materiálu a nasákavosti podkladu. Na strojové nanášení se používá stříkací zařízení s technologií airless (např. Graco UM II 795 PC).
Neředěná fasádní barva se nanáší rovnoměrně bez přerušení ve dvou vrstvách v jednom pracovním cyklu tzv. křížovým způsobem, aby se docílilo rovnoměrného nabarvení povrchu. První nástřik se nanáší např. ve vodorovném směru. Potom, bezprostředně po nanesení první vrstvy, se nanese metodou „čerstvý do čerstvého“ druhý nástřik v opačném, tj. svislém směru.
Pro dosažení lepšího výsledku je možné povrch dodatečně upravit pomocí válečku. V případě požadované další vrstvy nástřiku je potřeba dodržet mezi jednotlivými vrstvami technologickou přestávku minimálně čtyři hodiny.
Pásová bruska s velkým „úběrem“
Ruční pásová bruska je mistrem v ubírání materiálu. S nevídaným nasazením dokáže s brusným papírem se zrnitostí 60 přiblížit surovou pilařskou desku truhlářskému vzhledu. Stejně dobře pomůže s papírem se zrnitostí 80 zarovnat lepený panel v situaci, kdy je příliš široký, aby se vešel do hoblovačky.
Při jejím používání dbejte na to, abyste s ní pracovali příčně přes vlákna a váš přítlak byl co nejjemnější, hlavně pokud pracujete s měkkými jehličnatými dřevinami. Tupý brusný papír a silný tlak na brusku vtlačí do jemné struktury dřeva hluboké rýhy, které se velmi špatně odstraňují. Pokud je třeba ubírání znásobit, zvyšte otáčky brusky. Při kontrole povrchu používejte boční osvětlení. Odhalí i takové nerovnosti, které při dotyku a vrchním osvětlení nejsou vidět.
Hladké stěny v bytě
Viděli jste je v nových budovách a chtěli byste mít stejné i doma. Jak je zhotovit svépomocně? Existuje na to několik způsobů. Pro začátečníky je nejvhodnější a nejméně pracný postup pomocí válečku a hladítka. Jde o to, že na starších stěnách mohou zůstat hrboly, rýhy či stopy po starších otvorech nebo opadané omítce.
Když jsou stěny příliš opotřebované, před malováním je nutné je vyrovnat. Namísto lokálně nanášené sádry však využijete celoplošně nanášenou stěrku.
Postup ve zkratce: stěnu oprášíte, hluboké díry po příchytkách vyplníte tmelem a přeběhnete špachtlí. Výstupky či ojedinělá zrna omítky seškrabte. Pokud chcete vystěrkovat i strop místnosti, začněte právě jím. Namíchejte si opravnou stěrku s řidší konzistencí. Vezměte si na pomoc velký malířský váleček (ten, kterým budete později malovat) a pořádně ho namočte do stěrky. Hmotu rovnoměrně nanášejte křížovými pohyby v dostatečně silných vrstvách, aby zcela zakryly podklad.
Naneste tolik stěrky, abyste ji stihli za mokra uhladit. Použijte speciální hladítko s gumovou hranou. Stahujte jím stěrku nejlépe směrem shora dolů. Začněte v koutě. Dbejte však na to, abyste nestáhli příliš mnoho stěrky. Po uschnutí můžete udělat korektury, a to buď přebroušením chybných míst a následnou aplikací stěrky, nebo celoplošným přebroušením. Potom můžete stěnu přemalovat takovým způsobem, jaký doporučuje výrobce barvy. S výsledkem budete nadmíru spokojeni.
Rekonstruujete vodovod?
Ušetřit na energiích a mít vždy čerstvou a studenou pitnou vodu, resp. teplou vodu pod správným tlakem, to je cílem montáže.
Pravidlo číslo jedna zní: nedělat zbytečně velká potrubí. V potrubích s velkým průměrem je velké množství vody. Pokud si chcete napustit sklenici studené vody, musíte jí nechat odtéct zbytečně moc, aby získala správnou teplotu. Stejně dlouho budete čekat na teplou vodu při sprchování. Její měřič však už naplno běží a vy budete platit víc. Méně je někdy více.
Druhou zásadou je nevytvářet v potrubí „slepé uličky“ jednoduchým vedením, například pro budoucí rozšíření vodovodu do podkroví nebo k málo používaným spotřebičům, například do koupelny pro hosty. Lepší je vytvořit zásobování vodou pomocí okružního potrubí, u něhož voda cirkuluje i v málo používaných částech potrubí.
Stojatá voda v potrubí zdraví nesvědčí, protože se v ní snáze rozmnožují bakterie. Velmi citlivé jsou rovnoběžně vedená potrubí teplé a studené vody, která si navzájem odevzdávají, resp. odebírají teplo. Teplovodní potrubí se zbytečně ochlazuje. V potrubí s nedostatečně studenou vodou může dojít k výskytu bakterií, např. legionelly, a proto za třetí nezanedbejte důkladnou tepelnou izolaci potrubí.
Text: Stanislav Botur, Hornbach, Rehau Mountfield
Foto: isifa/shutterstock, autoři
Máte osvědčený zlepšovák? Ukažte svou vychytávku i ostatním čtenářům!
Napište nám.
Tipy posílejte na poradnarpn@jagamedia.cz
