Lidstvo se naučilo skladovat různorodé potraviny už před více než deseti tisíci lety. Ruku v ruce s měnícím se životním prostředím se některé druhy hmyzu naučily přítomnost člověka využívat ve svůj prospěch. Evolučně výhodnější bylo pro ně přečkat v chráněném příbytku lidí než riskovat zamrznutí venku.
Kromě úkrytu tu našly i dostatek potravy, což jim umožnilo rozmnožovat se celoročně. Tím, jak člověk osídloval svět, rozšířily se společně s ním téměř po všech kontinentech. Desítky různých druhů tak souhrnně nazýváme škůdci skladových plodin. K nejčastějším patří určitě moli – správný název je zavíječ moučný (Ephestia kuehniella), ale představíme si i jiné škůdce.
Červotoč škodí nejen ve dřevě
Nejznámější je asi červotoč chlebový (Stegobium paniceum), který podle archeologů trápil i staré Řeky už před více než třemi tisíci lety. Živí se v podstatě vším, co obsahuje škrob – cereáliemi, obilninami, sušenými rostlinami, rýží, těstovinami, nepohrdne ani starým pečivem, sušenými houbami, čokoládou či sušenkami.
Je to vzdálený příbuzný červotoče proužkovaného, známého jako škůdce ve dřevě. Jde o nenápadné hnědé brouky velké asi 3 mm. Když se larva bělavé barvy nasytí na potravinách, hned se zakuklí.
Vylíhnuté imago (dospělec) se snaží co nejdříve spářit, následně samice klade i více než sto vajíček. Má obvykle tři generace do roka. Snáší i nízkou vlhkost, ale larvy se nedokáží vyvíjet při teplotách pod 13 °C.
Prohryže i papírový obal
Při skladování ořechů, mandlí, obilí a moučných výrobků bychom se měli mít na pozoru před lesákem skladištním (Oryzaephilus surinamensis). Má výrazně podlouhlé tělo, dlouhé asi 3 mm. Dokáže se šikovně prohryzat i papírovým obalem.
Vajíčka klade přímo na potravu. Dospělé samice mohou žít až jeden rok, přičemž během života nakladou i více než tři sta padesát vajíček. V závislosti na teplotě mívají dvě až osm generací za rok. Vyhledává hlavně zásoby uskladněné při vyšší vlhkosti a teplotě.
Jeho výskyt provází i růst různých plísní. Při teplotách pod 18 °C se zastavuje vývin larev.
V teple je mu dobře
O něco větší je potemník skladištní (Tribolium confusum) dosahující 3 až 6 mm. Má podlouhlé tělo a hnědé zbarvení různých odstínů. Najdeme ho nejen v zásobách obilnin, ale i v sušené zelenině a ovoci, v sušených houbách, granulích pro zvířata či v koření.
Pochází z Etiopie, avšak rozšířený je už prakticky po celém světě. Vyhledává teplejší prostředí (nad 20 °C), proto je častým škůdcem hlavně v bytech. Dospělé samice mohou žít až dva roky. Za svůj život nakladou až čtyři sta padesát vajíček.
Jeho přítomnost prozradí specifický nakyslý zápach. Napadené potraviny úplně znehodnocuje svým trusem.
Fazole děravá jako ementál
Uskladněná fazole, hrách, bob či sója se mohou snadno stát obětí zrnokaze fazolového (Acanthoscelides obsoletus). Dostal se k nám ze Severní Ameriky. Měří asi 4 mm. Krovky nezakrývají oblé tělo po celé délce, díky čemuž se konec těla jeví světleji zbarvený.
Samičky kladou vajíčka na vyvíjející se lusky v zahradě, ale jsou schopné je klást už i na sesbíranou úrodu ve skladu. Vývin při vyšší teplotě může trvat jen padesát dnů. Bíle zbarvené larvy mají vysokou spotřebu potravy a díky silným kusadlům se prokousají do vnitřku semen.
Poškození může být zprvu nenápadné a viditelné jen po namočení semen. Při větším napadení zůstávají semena děravá jako ementál. Tento druh neznehodnocuje jen potraviny, ale i semena uskladněná na jarní výsadbu.
Uskladněné potraviny, zeleninu či ovoce kontrolujeme. Adrián radí, jak předcházet škodám
- Skladujeme jen důkladně přebrané, vyčištěné, případně vysušené suroviny. Během skladování zrn dbáme na udržování nižší vlhkosti.
- Je-li to možné, dodržujeme nižší teploty skladování zimních zásob, ne však pod bodem mrazu.
- Když to situace vyžaduje, suroviny, jako například luštěniny, obilniny, loupané ořechy, můžeme sterilizovat uložením do mrazáku při teplotě -12 až -18 °C alespoň 48 hodin. Tento proces spolehlivě usmrtí všechna stádia škůdců. Někteří dokonce radí fazole vložit na asi 5 minut do vody s teplotou 50 °C, má to zabíjet i vajíčka třásněnek. Po obou procedurách si semena zachovávají klíčivost.
- Na skladování používáme skleněné nebo plechové nádoby s dobrým těsněním.
- Před kuchyňským upotřebením potraviny vždy důkladně zkontrolujeme.
- Napadené potraviny nevyhazujeme do kompostu a ani do zahrady. Škůdce bychom tak mohli rozšířit na nová stanoviště. Je lepší je spálit nebo zakopat hluboko do země. Tímto způsobem odstraníme celý zdroj nákazy.
Text: Mgr. Adrián Purkart
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
