Výběr 25 druhů stromů, které budou pokladem každé zahrady

5 celoročně atraktivních stromů

Tyto menší až středně velké dřeviny jsou něčím výjimečné víckrát než jednou ročně.

1. Javor šedý (Acer griseum) má velkolepý tvar, nepřehlédnutelné podzimní zbarvení a jeho výrazně se odlupující kůra vynikne především v zimě.
2. Albízie růžová (Albizia julibrissin) má zajímavě složené listy, deštníkovitý tvar koruny a v létě je obsypána netradičními růžovými nebo červenými květy.
3. Zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum) kvete růžovými kvítky, která vyrůstají přímo z větví či kmene ještě před tím, než vyraší listy ve tvaru srdce. Později se vyvinou červené lusky.
4. Blýskavka Fraserova (Photinia x fraseri) ‘Devil’s Dream’ zapěstovaná jako strom má celoroční atraktivní stálezelené listy. Mladé rašící listy jsou zabarveny do červena.
5. Arálie vysoká (Aralia elata) ‘Variegata’ roste jako větší keř nebo menší vícekmenný strom s nádhernými bílozelenými listy. Na podzim rozkvétají soukvětí bílých květů.

5 stromů pro podzimní zbarvení

Chceme-li se na podzim kochat kouzelným obrazem vytvořeným zbarvenými listy, stačí, když vysadíme některé dřeviny s touto vlastností.

1. Javor dlanitolistý (Acer palmatum) ‘Osakazuki’ je hvězdou mezi japonskými javory. Na podzim se jeho listy vybarvují do jasně oranžovočervené barvy.
2. Javor dlanitolistý (Acer palmatum) ‘Sango-kaku’ (syn. ‘Senkaki’) má na podzim listy vysloveně žluté, čemuž kontrastuje červená na mladých větvičkách.
3. Muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii) je odolný menší strom vhodný prakticky kamkoliv. Listy jsou na podzim oranžovočervené. Ptáci navíc milují jeho plody.
4. Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) ‘Autumn Spire’ je sloupovitý strom, na jaře s bílými soukvětími, později s oranžovými plody. Podzimní listí je výrazně vínově červené.
5. Hrušeň Calleryova (Pyrus calleryana) ‘Chanticleer’ má úzký a vzpřímený tvar. Na jaře je obsypaná nádhernými bílými květy, listy se na podzim pěkně vybarvují.

5 druhů se sezónním efektem

Prostřednictvím těchto malých až středně velkých stromů si můžeme vychutnat krásné nové listy v rozpuku, okouzlující květy nebo plody.

1. Javor klen (Acer pseudoplatanus) ‘Brilliantissimum’ je malý strom s listy, které jsou při rašení překvapivě růžové, později zežloutnou a v létě zezelenají.
2. Hloh obecný (Crataegus laevigata) ‘Paul’s Scarlet’
   je nejkrásnější na jaře, když rozkvete mnoho soukvětí s růžovými plnými květy.
3. Davidie listenová (Davidia involucrata) zhruba po deseti letech růstu překvapí každé jaro velkými bílými listeny s drobným květem uvnitř.
4. Čimišník stromovitý (Caragana arborescens) je netypický strom pro náročnější stanoviště, odolává horku, mrazu i větru. Je bohatě olistěný. Jeho drobné listy jsou pérovitě složené. Na jaře rozkvétá mnoho drobných žlutých květů, ze kterých se později vyvinou krátké lusky. Daří se mu i v květináčích.
5. Magnólie Black Tulip (Magnolia) ‘Jurmag1’ má velmi netradiční tvar tmavě purpurových květů, které se objevují na jaře a zůstávají polozavřené v zaobleném tvaru připomínajícím pivoňkový pupen či tulipán.

5 druhů do předzahrádek

Kompaktní stromy s jemnou kresbou větví vrhající jen lehký stín.

1. Bříza čínská (Betula albosinensis) je zajímavá výrazně se odlupující kůrou v měděných tónech.
2. Magnólie (Magnolia × loebneri) ‘Leonard Messel’ je nádherný malý strom. V polovině jara bohatě rozkvétají světle růžové květy.
3. Bez červený (Sambucus racemosa) ‘Plumosa Aurea’ má okázale žluté listy, hustě uspořádané. Přirozeně roste jako keř, ale dá se tvarovat i jako vícekmenný malý stromek.
4. Ambroň západní (Liquidambar styraciflua) ‘Gum Ball’ má listy velmi podobné javoru. Na podzim je typická výrazným zbarvováním listů.
5. Třešeň kurilská (Prunus kurilensis) ‘Ruby’ kvete velmi brzy růžovými květy. Na podzim se listy barví do ohnivě červených odstínů.

5 stromů užitečných pro živočichy

Ptáci a hmyz se do zahrady dají přilákat pomocí různých stromů. Následující jsou navíc i velmi atraktivní, vhodné i do menších zahrad.

1. Okrasná jabloň (Malus × zumi) ‘Golden Hornet’ roste poměrně vzpřímeně. Na jaře je obsypaná květy a na podzim malými žlutými plody, které vyhledávají drozdi.
2. Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) ‘Aspleniifolia’ je květy i plody podobný původnímu druhu, ale okraje složených pérovitých listů jsou zoubkované. Do okolí dopadá o něco méně stínu. Drobné plody mají rádi ptáci.
3. Hloh slivoňolistý (Crataegus persimilis) ‘Splendens’ kvete na jaře bíle a na podzim nabízí červené plody, které vyhledávají drozdi. Pozor, větvičky mají trny. Na podzim jsou listy pěkně barevné.
4. Skalník mléčný (Cotoneaster lacteus) naroubený na kmínku roste jako malý stromek. Je stálezelený, na jaře kvete a na podzim je obsypán červenými plody. Mrazuvzdorný do -24 ºC.
5. Bez černý (Sambucus nigra) Black Lace® je keř s tmavě červenými listy, který můžeme tvarovat jako nižší vícekmenný stromek. Černé plody objevující se koncem léta jsou lákadlem pro ptáky.

Věděli jste?

Jedním z nejúčinnějších opatření, jak zpomalit klimatickou změnu, je výsadba a ochrana stromů, především těch s velkými korunami. Vážou totiž oxid uhličitý z atmosféry v celém svém „těle“ a později i v humusu, který se postupně vytváří v půdě přeměnou odumřelé rostlinné hmoty.

Podle základní rovnice fotosyntézy se 6 CO2 + 12 H2O + sluneční energie v listech pomocí zeleného barviva chlorofylu proměňuje v hroznový cukr (glukózu) C6H12O6 + 6 O2 (kyslík) + 6 H2O (voda). Hroznový cukr je pro strom základní stavební látkou, z níž v dalších procesech vzniká dřevo, kůra a listí, a tak vlastně strom ukládá uhlík.

Množství uloženého uhlíku ve stromě se liší podle druhu, věku a hustoty dřeva. Podle stránky wald.de jeden 35 metrů vysoký smrk ve věku sto let má v sobě uložených přibližně 700 kg uhlíku, což odpovídá množství asi dvou a půl tun CO2. Buk s týmž objemem dřeva jako zmíněný smrk uloží téměř o jednu tunu CO2 více.

Velký strom vyloučí a odpaří za den 100 až 400 l vody a jeho chladicí výkon je několikanásobně vyšší než výkon lednice.

Také stromy mezi sebou komunikují. Ne sice slovy jako my, ale chemickými látkami. Jedním ze způsobů je mykorhiza, což je symbiotické spojení mezi stromy a houbami, přičemž vlákna hub slouží i jako nosič informací pro další stromy v okolí, například při napadení hmyzem či chorobou. Druhým zjištěným způsobem je uvolňování vonných látek do ovzduší, jimiž při napadení hmyzem lákají ptáky.

Nej… fakta o stromech

Nejvyšší strom na světě, vysoký přibližně 116 m, je sekvoj vždyzelená. Roste na pobřeží Kalifornie. Nejvyšším stromem ČR je údajně douglaska tisolistá nedaleko obce Vlastiboř na Jablonecku. V roce 2014 jí byla naměřena výška 64,1 m. Původem severoamerická dřevina zde byla vysazena v roce 1879.

Jako nejstarší strom na světě se uvádí borovice (Pinus longaeva) s věkem přes 4 800 roků, která roste ve východní Kalifornii. Nejstarším stromem v Česku je Vilémovický tis rostoucí v zámeckém parku ve Vilémovicích u Ledče nad Sázavou. Jedná se zároveň o nejstarší tis v Evropě. Jeho stáří se odhaduje na 1 500 až 2 000 let, obvod jeho kmene měří 360 cm a dosahuje výšky 10 m.

S ohromným průměrem 14,5 cm a 42 m v obvodu kmene je Arbol del Tule nejširším doposud měřeným stromem. Objevily se spekulace, že se kmen tohoto stromu skládá z několika různých stromů. Pečlivým zkoumáním vzorků DNA však bylo potvrzeno, že se opravdu jedná o jeden strom. V České republice je za nejširší strom považována Vejdova lípa u Pastvin na Žambersku. Obvod jejího kmene činí přes 12 m, tedy méně než třetinu obvodu kmene mexického rekordmana.

Text: Alan Titchmark, Tony Russel, Monika Felixová
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: Gardeners‘ World, časopis Zahrada prima nápadů