Dusík (N)
Jak působí? Účinkuje rychle, podporuje růst zelených výhonků a listů, ale příliš omezuje kvetení. Když je ho nedostatek, listy jsou malé, bledé a výhonky slabé.
Kdy ho používat? Na jaře na začátku sezony. Pro udržení pěkného růstu trávníku a listové zeleniny ho během léta pravidelně používáme v kapalné formě nebo ve formě granulí.
Fosfor (P)
Jak působí? Je důležitý pro tvorbu kořenů i hlíz a dobře působí na celkový zdravotní stav rostliny. Jeho nedostatek je zřídkavý, protože fosfor se z půdy nevyplavuje ani během deštivého období.
Kdy ho používat? Ke konci vegetačního období, aby zesílil kořenový systém a rostliny lépe přezimovaly. Větší objem kořenů všeobecně rostlinám pomůže získávat více vody i živin.
Draslík (K)
Jak působí? Pomáhá formovat květy a plod. Je též klíčový pro zpevnění pletiv, díky čemuž rostliny více odolávají chorobám a škůdcům a lépe se vyrovnají se suchem a silnými mrazy. Nedostatek se nejčastěji vyskytuje na slunečných a písčitých půdách. Symptomy zahrnují hnědé a krouticí se konečky listů.
Kdy ho používat? Draslíkem hnojíme v malých dávkách a raději častěji během růstové sezony, takže rostliny ho mohou přijmout, když ho potřebují.
Vápník (Ca)
Jak působí? Vápník neutralizuje kyselé půdy a pomáhá zpřístupňovat mikroživiny. Je důležitý jako prevence různých fyziologických poruch, například tmavé skvrny na koncích plodů rajčat či skvrny na jablkách známe jako pihovitost jablek.
Kdy ho používat? Pokud je to potřeba, tak na začátku jara, ale ne současně s organickou hmotou, se kterou může nepříznivě reagovat.
Mikroživiny
Jak působí? Jde o životně důležité živiny, například železo či hořčík, i když jsou potřeba jen v nízkých dávkách. Jejich nedostatek způsobuje různé růstové poruchy a chlorózy.
Kdy ho používat? Ve vegetačním období, při zjištění nedostatku. Při žloutnutí rododendronů, případně i jiných druhů, způsobeném nedostatkem železa, aplikujeme zelenou skalici – síran železnatý. Hořčík zase můžeme doplnit pomocí roztoku z epsomské soli.
Stopové prvky
Jak působí? Široká škála minerálů (selen, molybden, a dokonce i zlato) potřebují rostliny v nepatrných množstvích pro optimální růst. V přiměřených dávkách pozitivně ovlivňují i chuť zeleniny a ovoce, i naše zdraví.
Kdy ho používat? Mulč z domácího zahradního kompostu obvykle poskytuje všechny stopové prvky. Doplnit na záhon ho můžeme několikrát během vegetace. Některá hnojiva též obsahují stopové prvky, je to na nich uvedeno.
Hnojení rostlin v květináčích
Rostliny pěstované v nádobách jsou jako zvířata v klícce. Jsou omezené stěnami květináče a kořeny nemohou hledat živiny hlouběji v půdě. Co se týče výživy, jsou odkázány zcela na nás. Většina kupovaných substrátů zajistí jen startovací dávku živin, které se relativně rychle vyčerpají. Proto s hnojením začneme už přibližně šest týdnů po výsadbě nebo přesazení. Pokud přitom substrát mícháme s půdou ze zahrady, která přirozeně obsahuje více živin, s hnojením můžeme začít později, přibližně po třech měsících.
Množství a interval hnojení však závisí na podmínkách pěstování, velikosti rostliny a rychlosti jejího růstu. Stává se, že buď má rostlina živin málo, nebo je naopak přehnojená. Když zvolíme vysokou jednorázovou dávku hnojiva, výsledný silný roztok solí může z rostliny odčerpat vodu, je to proces známý jako reverzní osmóza. Nadměrným hnojením tedy způsobíme více škody než užitku. Vždy dodržujeme doporučení na obalu výrobku.
Všeobecně však platí, že s hnojením začínáme na jaře s dávkou jednou za dva týdny, a když se oteplí a rostliny zintenzivní růst, změníme interval na jednou týdně. U rychle rostoucích nebo „hladových“ rostlin ve velkých nádobách je někdy doporučené hnojení dvakrát za týden, pokud je to napsáno v návodu.
5 tipů pro hnojení rostlin v květináčích
- Rostliny v nádobách hnojíme raději kapalnými hnojivy. U pevných hnojiv je příliš jednoduché překročit dávku, a popálit tak kořeny.
- Na druhy pěstované zejména pro listy používáme hnojivo s vyšším podílem dusíku, na kvetoucí druhy rajčatové hnojivo, které rozředíme na polovinu až čtvrtinu doporučené síly.
- Na začátku vegetační sezony hnojíme nižšími dávkami a častěji, jak se zvyšuje intenzita růstu, opatrně zvýšíme dávku. Hnojení ukončíme na konci léta.
- Květináče s vysychajícím substrátem nejdříve trochu zalejeme, a až následně zalejeme trochou zředěného hnojiva. Vyhýbáme se hnojení přesušeného substrátu.
- Nehnojíme rostliny ve stresu čili krátce po přesazení, po přesušení, ale počkáme, dokud se nevzpamatují.
Fotogalerie
Text: Alan Titchmarsh
Foto: Shutterstock
Zdroj: Gardeners‘ World, Zahrada prima nápadů
