Zimní zahrada aneb útočiště plné zeleně

Zimní zahrada – otázky a odpovědi

Plány a rostliny

Příští rok bychom se rádi pustili do vybudování zimní zahrady. Plánujeme ji využívat k odpočinku, k drobné umělecké činnosti a zároveň k pěstování větších rostlin v květináčích. Jak bychom měli tento prostor orientovat, aby v něm prosperovaly rostliny a my se v něm cítili příjemně?

Ideální, vzhledem k záměru plánovaného využití, je orientace na východ, ale zvolit můžete i orientaci na jihovýchod či západ. Na východní straně si budete moct uprostřed zeleně vychutnat atmosféru východu slunce, na té západní si zase užijete příjemné podvečery. Severní strana je ideální, když byste tento prostor využívali jako domácí pracovnu (nebo k uměleckému tvoření), jenže v takovém případě narůstají požadavky na tepelněizolační vlastnosti skla, zároveň je třeba myslet na kvalitní vytápěcí systém. Pro rostliny je v zimě ideální i jižní strana, zeleň tu mívá dostatek světla i tepla. V horkém létě je tu však často k nevydržení, nutné je stínění a větrání. I když při špatné realizaci může dojít k přehřívání i na západní straně. Rostlinám se výborně daří i v zimní zahradě, která je orientovaná na východ.

Jaké druhy rostlin jsou pro pěstování ve vytápěných zimních zahradách nejvíce vhodné? Zatím máme tento prostor prázdný, ale chtěli bychom si ho na zimu doplnit pěknou zelení.

Pokud je zimní zahrada vytápěna, možností je mnoho. Prosperovat tu budou zejména statnější druhy zeleně původem z tropů, takové vám sem doporučuji i opatřit. Raději se rozhodněte pro tři čtyři větší rostliny než pro množství menších rostlinek v maličkých květináčích. Vybrat si můžete ze sortimentu palem, fíkusů, dracén, dračinek, šefler, monster, cykas, pachir nebo banánovníků. Nejlepší je vybrat si druhy, kterým bude dané prostředí vyhovovat, přičemž je třeba přihlédnout k požadavkům na světlo, teplotu nebo i vlhkost vzduchu. Myslete i na vhodné a dekorativní květináče, které podtrhnou atraktivitu zeleně v nich.

Materiály a záhony

Líbí se nám různé typy zimních zahrad, rádi bychom si takový prostor vybudovali i u našeho domu. Jaké materiály se dnes při stavbě zimních zahrad využívají? Líbí se nám dřevo, předpokládáme, že k našemu domu by se hodilo nejvíce, ale nevíme, zda jde o správnou volbu.

Dřevo je přirozený a tradiční materiál, příjemný na pohled i dotyk, ale náročnější na údržbu, citlivý na změny vlhkosti a výkyvy teplot. Uplatní se zejména v obytných zimních zahradách se stabilním vnitřním mikroklimatem. Další možností jsou plastové konstrukce, které mají výborné tepelněizolační vlastnosti, jsou nenáročné na údržbu a cenově dostupnější. Mají však menší rozměrovou stálost a omezené statické možnosti. Nejpevnější materiál je hliník, který umožňuje vytvářet elegantní subtilní konstrukce a velké nedělené zasklené plochy. Možná je i kombinace dřevo – hliník.

V rámci plánované rekonstrukce domu počítáme i s vybudováním zimní zahrady. Tu bychom chtěli využívat jako další obytný prostor, a protože jsme milovníci zeleně, rádi bychom tu pěstovali různé druhy rostlin. Dá se vytvořit v takovém prostoru i samostatný záhon, kde si jednotlivé rostliny vysadíme? Jak postupovat?

Je to jedna z možností. Jde o speciální, vyzděné prostory, hluboké alespoň 80 cm, které mají zajištěný odtok přebytečné zálivkové vody. Mohou být buď pod úrovní podlahy, nebo půjde o vyvýšené záhony. Na dně takových záhonů nejdříve vytvořte asi 10 cm vysokou drenážní vrstvu z keramzitu, tu zakryjte propustnou textilií, potom můžete doplnit pěstitelský substrát pro pokojové rostliny. Zeleň si vysaďte přímo do připravených záhonů, přičemž zkombinujte různé růstové formy a pro každý druh vyhraďte dostatek místa.

DOBRÁ RADA: Obyvatelná zimní zahrada by neměla být menší než 15 m².

Řešení dalších problémů

Tvar zimní zahrady

Pro optimální příjem sluneční energie je nejvhodnější skleněná plocha kolmá na zimní sluneční paprsky. Ty dopadají v našich zeměpisných šířkách pod úhlem asi 20°, letní paprsky pod úhlem asi 60° (úhel se, samozřejmě, mění každý den a každou hodinu).

Pro zimní „přitápění sluncem“ je tedy optimální sklon skleněné stěny asi 80° – paprsky volně procházejí sklem a zahrada přijímá dostatek tepla.

Způsoby větrání

Ideální je v zimní zahradě udržení příjemné teploty (od 18 do 26 °C) a optimální vlhkosti vzduchu (od 40 do 65 %). Všeobecně se doporučuje, aby se 25 až 35 % zasklených ploch dalo otevírat – dají se využít otevírací nebo výklopná okna, dveře i posuvné systémy, možností jsou i výklopná střešní okna ovládaná ručně, případně automaticky. Přirozené větrání se může též kombinovat s řízenou ventilací.

Gauč v zimní zahradě — Zdroj: Shutterstock

Jak stínit

Možnosti sahají od různých druhů rolet, „screenů“ či žaluzií ovládaných mechanicky až po plnoautomatické systémy reagující na teplotu uvnitř zimní zahrady. Vnitřní vertikální či horizontální žaluzie a rolety jsou levnější, nemají však tak výrazný efekt jako předokenní systémy, které zabrání slunečním paprskům na sklo dopadnout.

Venkovní stínění má své výhody i v zimních zahradách s množstvím zeleně, kde je komplikovaný přístup ke stěnám, během chladných zimních nocí slouží jako dodatečná tepelná izolace. Vnitřní stínění je naopak více chráněné před znečištěním.