Areál rozšíření živočichů často kopíruje území obepnutá mořem nebo vysokými pohořími, která nedokážou přirozeně překonat. S lidskou „pomocí“ se mohou najednou ocitnout v novém prostředí. Takové tvory na daném území nazýváme nepůvodní. Pokud tam začnou žít na úkor původně žijících druhů, například zabíráním potravních zdrojů, lze je označit za invazní.
Na základě poslední zprávy OSN rozeznáváme dodnes přibližně 3 500 organismů, které status invazních druhů získaly. Škody, které celosvětově způsobují, se odhadují na 400 miliard € ročně. Nejznámějším invazním druhem hmyzu u nás je slunéčko východní (Harmonia axyridis), které ohrožuje životaschopnost našich původních druhů slunéček, čili berušek.
Je z Asie, ale šíří se k nám z Evropy
V posledních dvaceti letech se po celé Evropě začala šířit další hrozba. Sršeň asijská (Vespa velutina) pochází z oblasti jihovýchodní Číny a na cestě do Francie jí pomohl globální obchod s čínskou keramikou. Zatímco v Asii žije v prostředí společně s dalšími sedmi druhy sršňů, v Evropě se dosud setkal pouze s jediným naším druhem sršně obecné (Vespa crabro). Takové nízké konkurenční prostředí jí otevřelo brány k dalšímu šíření.
Od roku 2004 postupně osídlila téměř celou západní Evropu. Prvotní výzkumy vědců předvídaly, že v blízké budoucnosti nebude schopna překonat Alpy a proniknout tak do východnějších částí kontinentu. I v tomto případě se jí to (pravděpodobně s lidskou pomocí) už podařilo a loni byly postupně hlášeny nálezy z Maďarska, České republiky a Rakouska. Není nyní jasné, zda se zde podařilo populaci zcela etablovat a jestli se bude šířit dál.
Důvody k obavám
Proč u tohoto druhu sršně zoologové zvedají varovný prst? Vytváří hustou populaci: ve Francii bylo na jeden kilometr čtvereční zjištěno až 20 hnízd o velikosti v průměru i více než jeden metr, která obsahují více než dva tisíce jedinců. Jedná se o silně predátorský druh, který se specializuje na lov létajícího hmyzu. Jedno hnízdo požere i více než 12 kg hmyzu za rok. O to horší je, že více než polovinu jeho potravy tvoří různé druhy včel, převážně včela medonosná.
Těžce zkoušené opylovače v naší zemi tak získávají dalšího nepřítele. Jedno hnízdo sršňů asijských je schopno zlikvidovat i dvě silná včelstva. Včely vychytávají po jednom ještě před příletem k letáku (podstavec před vchodem do úlu) a ty tak nejsou schopny zareagovat žádnou obrannou strategií. Zatímco včely v Asii se dokázaly adaptovat na nájezdy různých druhů sršňů, populace u nás žijících včel tyto triky i díky své mírné povaze neznají.
Výrazně žluté nohy
Sršně asijské jsou menší než naše sršně obecné. Velikostí připomínají větší vosy. Jsou na první pohled výrazně tmavé s nažloutlým až oranžovým zakončením bříška. Mají také výrazně žluté nohy. V našich podmínkách se vyskytuje několik druhů hmyzu, se kterými si ji lze splést. Nejčastěji odborníkům lidé nahlašují žahalky (Scolia sp.), případně jejich největší ekvivalenty v podobě cenné žahalky obrovské (Megascolia maculata).
V České republice se dne 5. 10. 2023 potvrdil výskyt sršně asijské (Vespa velutina). Jedná se o nebezpečný invazivní druh, a tudíž tato problematika spadá pod Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Pracovníci Agentury na ochranu přírody a krajiny (AOPK) se zabývají lokalizací hnízd za spolupráce s širokou veřejností. Pokud se hnízdo podaří nalézt, vlastní likvidaci provádí hasiči.
Rada biologa
Každý podezřelý nález výskytu sršně asijské je třeba vyfotit alespoň mobilním telefonem a nahlásit. Hlášení přijímá AOPK prostřednictvím emailu invaznidruhy@nature.cz. Hlavní hnízdo si nejčastěji vytváří v korunách stromů (až 25 m vysoko) vedle vodních toků, ale dokáže si jej vytvořit i na lidských stavbách. Zatímco náš sršeň obecný si tvoří hnízdo nejčastěji v dutých stromech, sršeň asijský ho naopak buduje venku.
GALERIE
Text: Mgr. Adrián Purkart
Foto: Shutterstock
Zdroj: Recepty prima nápadů
