Rajská jablíčka, nebo rajčata? Používat můžeme jakýkoliv název, všechny jsou správné. Dokonce i v latině narazíme na synonyma: Solanum lycopersicum, syn. Lycopersicon esculentum, L. lycopersicum. Jak je všeobecně známo, rajčata patří k teplomilné zelenině.
Při teplotách nižších než 9 °C přestávají růst, v mrazu odumírají. Proto je vyséváme a sazenice pěstujeme v teple interiéru, alternativou je i vytápěný skleník. Optimální teplota pro jejich růst je 20 až 25 °C. Rostliny vyklíčí přibližně za týden. Délka vegetačního období od výsevu po sběr se pohybuje podle odrůdy a způsobu pěstování v rozpětí 120 až 135 dnů.
Výběr vhodné odrůdy
Na začátku si ujasníme zejména dvě věci: způsob pěstování a využití plodů. Větší zahrada umožňuje pěstovat vysoké – tyčkové odrůdy, na pěstování v malém řádku nebo na balkoně jsou vhodné spíš nižší keříčkové odrůdy. Tyčkové odrůdy dorůstají do výšky 160 a více centimetrů. Při pěstování potřebují oporu – dřevěnou tyčku, kovovou spirálu, drát, síť nebo provázek na vedení k opoře.
Během vegetace je průběžně vyštipujeme. Jeden až dva hlavní výhony postupně přivazujeme k opoře. Keříčkové odrůdy dorůstají do výšky 50 až 70 cm. Mají kompaktní, někdy rozložitý nebo převislý vzrůst. Opora není nutná, ale při výšce nad 50 cm doporučená, aby se rostlina nezlomila nebo nepoložila na zem. Výhodou je, že není třeba vyštipovat boční výhonky.
Způsoby výsevu
Způsob, jak vysévat rajčata, závisí na našich osobních preferencích a zkušenostech. Někdo používá výsevní plastové nádoby, které je možné koupit i s krytem, jiný na to použije plastový tácek ze zakoupené zeleniny a kryt nahradí igelitem. Kryt má význam prvních několik dnů po výsevu, brání nadměrnému vypařování, a pomáhá tak udržovat vysokou vlhkost potřebnou při klíčení.
Do plastových nádob semena vyséváme na plochu, takzvaně na široko, ale ne příliš hustě, aby se dala později dobře pikýrovat čili jednotit – přesadit do samostatných kelímků, květináčků. S pikýrováním můžeme začít po vytvoření klíčních lístků a jednoho pravého listu. Protože i samotné pikýrování je pro rostliny jistý stres, mnozí upřednostňují výsevy po jednom semínku přímo do květináčků, případně rašelinových zakořeňovačů.
Avšak i pikýrování může být za jistých okolností výhodné. Je to tehdy, pokud byl výsev příliš hustý nebo měly rostlinky málo světla a sazenice mají tenké a slabé stonky. Tehdy máme možnost rostlinky při přesazení zasadit hluboko. Rajče, jako jeden z mála pěstovaných druhů, ochotně tvoří kořínky i ze stonku. Takto se nám vytáhlé rostlinky podaří stabilizovat.
Do čeho vysévat?
Semínka vyséváme do výsevních substrátů určených pro zeleninu. Takzvané supresivní výsevní substráty obsahují navíc prospěšnou houbu, která brání rozvoji patogenních hub. Vážnou chorobou při pěstování sazenic je padání klíčních rostlin způsobené houbou, která se vyskytuje v půdě. Mladým rostlinkám s klíčními listy náhle zhnědne kořenový krček, rostlina „padne“ a odumře.
Choroba se rychle šíří, proto je třeba rychle zasáhnout fungicidním postřikem či zálivkou. Alternativu k použití chemie představuje právě zmíněný supresivní substrát, případně hned od začátku zálivka s obsahem prospěšných hub. Prevencí choroby, zejména pokud si výsevní substrát připravujeme sami smícháním půdy s prosetým kompostem, bývá jeho „přepaření“ v troubě.
GALERIE
Text: Redakce
Foto: Isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
