Každý, kdo zažil sběr lesních borůvek, moc dobře ví, jak je to náročná činnost. Protože je to ale se sběrem divokých plodů celkově složité i kvůli jejich úbytku ve volné přírodě, je určitě dobré se o trochu více spoléhat na vlastní zahradu. Právě na ní si totiž dá pěstovat borůvka chocholičnatá (Vaccinium corymbosum), které se obvykle kvůli jejímu původu v Severní Americe říká borůvka kanadská.
Rady do začátku
I když se často považuje pěstování této severoamerické borůvky za náročné, pravdou je, že stačí dodržet jen několik základních pravidel a máte na spoustu let zajištěnou bohatou sklizeň zdravých plodů, které má smysl pro spoustu minerálů a vitamínů zařadit do jídelníčku.
Častou otázkou pak bývá, kolik je potřeba takových borůvek na zahradu vysadit, aby sklizeň opravdu stála za to. Protože tento keř časem svou výškou přeroste i dospělého člověka, bohatě postačí pro tříčlennou rodinu pět sazenic.
Z každé rostliny je totiž možné sklidit tři až pět kilogramů ovoce. Taková sklizeň vystačí nejen pro přímou spotřebu, ale také pro zamražení nebo výrobu zdravých sirupů či borůvkových džemů. A jak vlastně sklizeň borůvek probíhá? Protože plody na koncích větévek dorůstají a dozrávají postupně, bude i sklizeň probíhat v několika fázích.
Postupné sklizení je ale výhodné hned z několika důvodů. Na borůvkách si budete pochutnávat až několik týdnů a průběžnou sklizní podpoříte narůstání a dozrávání dalších plodů. Jen si dávejte pozor, aby vás nepředběhli ptáci, ti totiž patří mezi nejčastější nezvané hosty na záhonech s borůvkami.
Kvalitní výsadba je základ
I když si borůvky poradí i s polostínem, mnohem víc budou plodit na slunném stanovišti. Patří do široké skupiny kyselomilných dřevin, které i ve své domovině rostou v půdě bohaté na rašelinu.
Kyselá půda s hodnotou pH okolo 4,5 je naprostým základem, bez kterého se jinak bujně rostoucích rostlin nedočkáte. Protože se borůvky pěstují v kontejnerech, můžete je na zahradu sázet od března přibližně do konce října.
Jamka pro jejich výsadbu by měla být především široká, s hloubkou to ale není nutné přehánět. Při výsadbě je nutné původní zeminu smíchat přibližně s polovinou objemu rašeliny. Použít také můžete substrát určený přímo pro borůvky a kyselomilné brusnice, který rašelinu také obsahuje. Živiny pak dodejte ve formě rozloženého kompostu, který promíchejte s ostatními materiály.
Při výsadbě nezapomeňte rukou, rýčem nebo zahradnickou lopatkou po vyjmutí z plastového květináče narušit kořenový systém. Touto metodou podpoříte zakořenění sazenice. Povrch půdy kolem borůvek pak zamulčujte například vlastní listovkou, kterou můžete při výsadbě přidat i k rašelině nebo k mulčování použijte jemnou mulčovací kůru, která půdu ještě navíc okyselí.
Péče po výsadbě
Borůvkám se bude dařit v nevysychající půdě. Zálivka tedy bude důležitá nejen těsně po výsadbě, než rostlina zakoření, ale také v horkém suchém létě. Pro zálivku je nejlepší dešťová voda teploty vzduchu. Pokud tedy vodu čerpáte z podzemních jímek, je potřeba ji nechat ohřát v nadzemní nádrži.
Hlavně ve vyšších teplotách je pro borůvky teplotní šok nebezpečný podobně jako pro jiné ovocné dřeviny. Protože jsou tyto keře kyselomilné, snažte se vyvarovat tvrdé vody s obsahem vápníku. Pokud jste borůvky zasadili na správné stanoviště a do výsadbové jamky kromě rašeliny doplnili i kompost, není nutné rostliny přibližně dva roky hnojit.
Po uplynutí dvou let bude ovšem nutné keře přihnojit granulovaným nebo tekutým hnojivem určeným přímo pro borůvky. Tato hnojiva neobsahují vápník ani moc vysoký podíl dusíku, pokud byste tedy chtěli použít některé z univerzálních hnojiv, je nutné sledovat zastoupení jednotlivých živin.
Granulované hnojivo rozhoďte po povrchu půdy a lehce ho zapravte rukou, abyste nepoškodili povrchově položené kořeny.
Důležitý je i řez
I když by se možná mohlo zdát, že se borůvky obejdou bez řezu, opak je pravdou. U starších, přibližně tak pětiletých rostlin totiž v jejich koruně kromě bujných výhonů najdete i odplozené větve. Ty poznáte podle hnědého dřeva, hustého větvení koncových větévek a podle absence pupenů. Tyto větve se odstraňují celé u povrchu půdy.
V korunce pak zůstávají jen živé, mnohdy narůžovělé výhony, které už na první pohled působí plodným dojmem. Množství odplozených větví záleží na věku i kondici rostliny. Například u pětiletých rostlin je možné odstranit třeba až čtyři nebo pět odplozených výhonů. Řez vždy provádějte v jarních měsících, ideálně v průběhu dubna, kdy už nehrozí tak silné mrazy.
Borůvka mnoha podob
I když je pro borůvku chocholičnatou typická tmavě modrá barva s bělavým ojíněním, i tak se už spoustu let můžete rozhodnout pro pěstování odrůd s růžovými plody. Mezi nejoblíbenější odrůdy patří Pink Lemonade, Color Bells Pink nebo třeba Pink Blueberry. Pěstují se úplně stejně jako borůvky s modrými plody.
Mnohem širší nabídka odrůd se ale stále týká borůvek s modrými plody. V jejich případě si můžete vybírat nejen podle velikosti plodů, ale také podle doby zralosti. Mezi ranné odrůdy se zralostí už na začátku července patří například Duke, Spartan nebo Berkeley.
Od poloviny července pak začnou dozrávat odrůdy Bluecrop, Denice Blue či Toro a od konce července se pak můžete těšit na pozdní odrůdy v podání Darrow, Chandler či Ozark Blue.
Opravdu výnosnými odrůdami s velkými plody jsou například Denice Blue či Chandler. Pěstování ovocných keřů se ale nemusíte tak úplně vzdávat ani tehdy, když nemáte vlastní zahradu. Zakrslé odrůdy borůvek totiž porostou stejně dobře i ve větším květináči, jen je potřeba rostlinu nevystavovat extrémnímu úpalu na jižně orientované terase nebo balkonu.
Takovou nízkou odrůdou je pak Hortblue Petite či Little Blue Wonder s výškou maximálně do jednoho metru.
Tip pro výsadbu
Protože kanadské borůvky rostou keřovitě a většinou v jejich podrostu zbývá ještě dostatek místa, je možné je podsadit rostlinami s obdobnými nároky na pěstování. Takovým praktickým podrostem budou například již zmíněné brusnice borůvky, tedy naše domácí lesní borůvky.
V kyselé půdě bohaté na rašelinu ale porostou i další rostliny se stejně zdravými plody. Tak třeba brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) nebo klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon). Brusinka roste více vzpřímeně a rozrůstá se podzemními výběžky. Pro klikvu je typický poléhavý růst, přičemž výhony postupně zakořeňují a tvoří další dceřiné rostliny.
Kombinovanou výsadbu borůvek, brusnic a klikev je možné mulčovat jemnou kůrou nebo vlastní listovkou. Péče o podrost spočívá výhradně jen v hnojení starších rostlin pomocí speciálního hnojiva pro borůvky a brusnice.
Škůdci borůvek
Při dodržení pravidel při pěstování se chorob a škůdců na borůvkách moc obávat nemusíte, ale i tak se s nimi můžete setkat. Hnědnutí a opad květů může způsobit plíseň šedá. Některé houbové choroby mohou napadat i celé výhony, které následně hynou.
Nejlepší prevencí vůči plísním je pěstování v dostatečném odstupu rostlin. Mezi časté živočišné škůdce pak patří píďalka podzimní. Tato housenka likviduje květy. Zasychající konce výhonů pak mají na svědomí larvy bejlomorky brusnicové. Tento hmyz ovšem nezpůsobuje úhyn rostlin, výhony stihnou znovu narašit.
Pokud vám ale rostliny prospívají a každý rok plodí, moc dobře jistě víte, jak jsou modré plody lákavé pro ptáky, proto včas nad rostlinami zavěste ochranné sítě. Nejlépe uděláte, když je rozvěsíte na zatlučené kůly tak, aby mezi rostlinami a sítí vznikl dostatečný odstup.
Fotogalerie
Text: Ing. Lucie Peukertová
Foto: Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
