Výsev a výsadba
Salát hlávkový či listový (Lactuca sativa), jinak také locika setá či locika salátová, pěstujeme z předpěstovaných sazenic i z přímé setby. Předpěstování sazenic trvá asi čtyři až devět týdnů. Jarní odrůdy vyséváme už koncem ledna a v únoru nahusto do výsevných bedniček ve skleníku, následně je rozsázíme ve fázi minimálně jednoho až dvou pravých listů do zakořeňovačů.
Sazenice s třemi až čtyřmi pravými listy sázíme na záhon koncem března až do dubna. Pokud takovou možnost nemáme, pomůžeme si zakrytím porostu bílou netkanou textilií. Přímo do záhonu do jemně zpracované půdy vyséváme koncem března a v průběhu dubna, a to do řádků s hloubkou asi 1 cm, vzdálených od sebe cca 30 cm. Osivo sypeme řídce, aby porost nebyl příliš hustý. Ve fázi prvních dvou pravých listů jednotíme.
Pařeniště, skleník či fóliový tunel zkrátí vegetační období o tři týdny.
Výsev: únor – duben; srpen
Výsadba: březen – květen
Sběr: červen, červenec; září, říjen
Výška a šířka: 20 × 20 cm
Vzdálenost výsadby: sazenice vysázíme do sponu 25 × 25–30 cm
Pěstování
Salátu hlávkovému vyhovuje slunné místo. Jarní odrůdy snášejí krátkodobý pokles teploty do -2 °C až -5 °C. Optimální teplota pro tvorbu hlávek je 12–15 °C. Půdní reakce má být neutrální až slabě zásaditá s pH 7–8.
Zavlažujeme pravidelně ke kořenům, ne na listy, nejlépe ráno nebo v podvečer. Nejvyšší nároky na vláhu má hlávkový salát těsně po výsadbě a v období tvorby hlávek. Během vegetace kypříme půdu mezi řadami, plejeme a chráníme zejména před plzáky, slimáky a mšicemi.
Sběr a skladování
Při sběru rukou vyzkoušíme pevnost a tvrdost hlávky. Vybrané saláty řežeme brzy ráno nožem těsně pod hlávkou. Sbíráme vždy jen tolik, kolik spotřebujeme. Krátkodobě můžeme salát skladovat v ledničce nebo v chladné místnosti.
Využití
Salát nabízí rozmanité možnosti využití. Nejlíp chutná čerstvý, nedávno nasbíraný v zahradě. Využijeme ho při přípravě salátů, jako přílohu k jídlům, na přípravu polévky, zahuštěné omáčky nebo hlávky můžeme zapékat.
Choroby a škůdci
Vyskytuje se bakteriální hniloba salátu – projevuje se černajícími ohraničenými skvrnami, a to zejména na nejstarších listech, které leží na zemi. Nedostatek vápníku je příčinou okrajové nekrózy listů. Ty postupně hnědnou a odumírají.
Pomůže vápník v dostupné formě. Příliš suchý nebo přemokřený substrát dostupnost vápníku zhoršuje. Problémem může být i plíseň šedá a plíseň salátová. Jemné salátové listy ohrožují i slimáci a plzáci.
Tipy na odrůdy
- BATAVIA LENY
Tato odrůda vytváří větší kulovitou hlávku, má zřásněné listy a výraznou lahodnou chuť. Odolává nejčastějším chorobám salátu i škůdcům. - KRÁL MÁJE
Jde o ranou odrůdu salátu, která se hodí na přímý výsev do skleníků nebo na záhony. Barva hlávky je žlutozelená, je středně velká a má okrouhlý tvar. Po krajích se listy mohou zbarvovat dočervena. - LENTO
Odrůda s jemnými listy vhodná na okamžitou konzumaci. Hodí se pro jarní i letní výsev. - TARZAN
Oblíbená odrůda ledového salátu. Výborně se hodí k pěstování v zahradách, nevybíhá do květu. Listy jsou lahodné a tužší. Sazenice si můžeme předpěstovat.
Text: Monika Šestinová, redakce
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů