Ačkoliv srpen a září jsou stále především měsíci sběru plodů, mnohé z pěstovaných rostlin už končí svou vegetační sezonu, s čímž souvisí i dozrávání jejich semen. A právě toto období můžeme využít k jejich sběru. Je jednoduché zabezpečit a posbírat semena z rostlin, jako jsou hrášek, salát, paprika či mangold. Tento způsob získávání semen je navíc přátelský k životnímu prostředí.
To, že ponecháme některé rostliny v záhonu dozrát až do semen, přiláká i některé ptáky, pro něž jsou potravou. Příkladem jsou stehlíci, které můžeme pozorovat, jak sedí na hlávkách především lopuchů či bodláků a vyzobávají z nich semena. Rostliny, ze kterých plánujeme sbírat semena, musejí být vitální a zdravé, bez chorob a škůdců. Také musejí dobře plodit a jejich plody by měly mít dobrou chuť.
Jak předejít křížení druhů a odrůd
Některé druhy zeleniny, jako jsou tykve a cukety, se mohou mezi sebou křížit a následné osivo ponese znaky obou rodičovských rostlin. Možnost křížení můžeme omezit tím, že pěstujeme jen jeden typ rostlin, a tak bude menší riziko, že se pyl jiných odrůd přenese větrem či hmyzem až k nim. Rostliny, z nichž plánujeme posbírat osivo, můžeme též těsně před kvetením zakrýt například bílou textilií a jednotlivé květy opylovat ručně.
Avšak i semeno z nezakrytých cuket či tykví bývá dobře použitelné. Dceřiné rostliny jsou svým rodičovským rostlinám podobné tvarem i vlastnostmi. Navíc možná pro některý rok získáme i netradiční hybrid. Rizikem je zkřížení okrasných odrůd tykví s obyčejnými, okrasné totiž mívají velmi nepříjemnou hořkou chuť.
Semena z vlastní zahrádky
Rajčata
Semena i s kousky dužiny vymačkáme ze zralého plodu. Dáme do malé misky a necháme stát několik dnů, dokud směs nezačne fermentovat. Vložíme do nádoby s vodou, zamícháme, necháme je usednout a posbíráme semena, která klesnou ke dnu. Důkladně je opláchneme. Uložíme je v jedné vrstvě na talířek a dáme na teplé místo, kde vyschnou. Rajčata se někdy mezi sebou kříží, ale obvykle si svou podobu zachovají.
Platí i pro: mochyně, angrešt
Mangold
Ačkoliv se mangold kříží s červenou řepou, není to problém, protože dceřiné rostliny budou tak či onak produkovat chutnou úrodu listů. Obě zmíněné rostliny jsou dvouleté, květy a semena se objeví až v druhém roce pěstování. Kvetoucí rostliny potřebují opěru v podobě kolíku, květenství je poměrně velké a těžké.
Ve slunečném a suchém období počkáme, dokud semena na rostlině nedozrají, potom je vyklepeme do kbelíku či na tácek. V deštivém počasí je lepší odstřihnout stonky s dozrávajícím osivem těsně před dozráním a dosušit na stonku v teplém a suchém interiéru, až potom vyklepat.
Platí i pro: červená řepa
Hrášek
Při sběru zeleného hrášku často najdeme pod listy několik přestárlých lusků, které jsme předtím přehlédli. Právě tyto jsou nejlepší pro sběr semen. Počkáme, až na rostlině zežloutnou, a posbíráme je. Slupky odstraníme, když semínka uvnitř začnou chrastit, a dosušíme je na teplém suchém místě. Hrášek se obvykle nekříží, takže bychom měli získat semena, která budou produkovat totožnou úrodu.
Platí i pro: lusková fazolka (je o něco víc náchylná ke křížení než hrášek)
Fazol šarlatový
Fazol šarlatový se kříží navzájem, a to až do vzdálenosti osmi set metrů. Pro získání semen téhož typu, barvy a velikosti zakryjeme rostlinu bílou netkanou textilií a květy opylujeme ručně. Lusky necháme dozrát a vyschnout na místě. Posbíráme je a vyloupeme a následně uvnitř usušíme. Ale pozor – budeme-li čekat příliš dlouho, může se stát, že se lusky začnou samovolně otevírat a semena vypadnou. V deštivém počasí necháme posbírané lusky nejprve vyschnout na teplém suchém místě.
Platí i pro: bob (též podléhá křížení)
Chilli
Plánujeme-li získávat vlastní osivo z chilli papriček, nejlépe uděláme, když budeme v záhoně pěstovat jen jednu odrůdu, ačkoliv jsou obvykle samosprašné. Při získávání osiva z plodu pracujeme v rukavicích, aby nás šťáva z plodu „nepopálila“. Zralou chilli papričku rozřežeme, vybereme semínka a promyjeme vodou. Necháme je několik dnů rozložena na teplém místě, například na talířku. Osivo je vhodné k uskladnění, když se semínka pod tlakem lámou, ne ohýbají.
Platí i pro: sladká paprika
Pažitka
Květy pažitky produkují velké množství drobných semen, která na rostlině rychle dozrají a vyschnou. Když se semínka vybarví do černa, hlávky květů ostřiháme do nádobky na vajíčka nebo na květy „natáhneme“ papírový sáček, zavážeme a odstřihneme stonky, čímž se hlávky ocitnou přímo v sáčku. Semínka vytřeseme a skladujeme na chladnějším a suchém místě, například v obálce.
Platí i pro: cibule, pór (obvykle se kříží)
Saláty
Saláty necháme vykvést a za několik týdnů dozrají semínka. Můžeme je sklepat do kbelíku či na hlubší plech na pečení. Oddělíme je od plev ve velkém sítě – pomůže nám přitom mírný vítr, když je opakovaně přesýpáme z kbelíku do síta a naopak. Saláty se mezi sebou kříží, předejít tomu můžeme tak, že je pěstujeme vzdálené od sebe navzájem o osm metrů.
Platí i pro: roketa, koriandr, hořčice (též se mohou křížit)
Hybridy F1
Takzvané hybridy F1 produkují šlechtitelé, aby rostliny dosáhly specifických vlastností – například silného růstu, odolnosti proti nemocem a vysoké úrody. Semínka z těchto rostlin si ale nezachovávají vlastnosti svých „rodičů“. Z tohoto důvodu je lepší sbírat semínka z druhů či odrůd, které nejsou označeny jako F1. Zda pěstujeme hybrid F1, nebo ne, se dozvíme z označení na pytlíku osiva, kde to bývá uvedeno u názvu odrůdy. Když na pytlíku není uvedeno F1, tak to zřejmě bude „obyčejné“ osivo, navíc osivo F1 bývá dražší pro náročnější způsob jeho získávání.
Jak uskladnit osivo
Osivo uskladňujeme v papírových obálkách nebo sáčcích. Vždy je označíme datem a názvem. Vložíme do vzdušné bedničky, například dřevěné, do které přidáme pár vysoušecích sáčků (se silikagelem) a uložíme je do suché skříně. Osivo zeleniny by si mělo udržet klíčivost od dvou do pěti let, v závislosti na druhu.
Text: redakce
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
