Liška je nejrozšířenějším masožravcem na naší planetě a je též trvalou součástí naší přírody. Žije v severní Americe, Evropě, Asii a kvůli člověku je invazním druhem v Austrálií. Rozeznáváme až 45 různých poddruhů lišek, ty žijící na našem území mají odborný název Vulpes vulpes crucigera.
Jako středně velký pes
Lišky velikostí těla připomínají štíhlého středně velkého psa. Jejich tělo je dlouhé až 90 cm a obvyklá hmotnost je od 6 do 9 kg. Největší jedinec byl nalezen v Anglii, vážil více než 17 kg! V našich končinách je nemožné si je splést s jiným druhem.
Nejčastěji jsou žluto-rezavé se stříbřitým nádechem a šedou podsadou. Spodek těla a konec huňatého ocasu mají bělavé. Občas se vyskytnou i jedinci s černým zabarvením, říká se jim „uhlířky“.
Brloh s dvěma komorami
Liška je převážně samotářský živočich. Loví hlavně za soumraku a v noci. Jejich lovný revír, který si značkují močí a trusem, bývá do 100 hektarů. Vetřelce se snaží ze svého území vyhánět.
Obývá podzemní brlohy, které si buduje sama nebo je sdílí společně s jezevci. Obvykle je vyhrabává do kyprých substrátů na jižních slunečných stráních. Vyhýbá se podmáčeným půdám. V brlohu vytváří dvě komory, kde první slouží jako lůžko a druhá jako zásobárna potravy.
Lůžko může být dobře skryté, až 6 metrů hluboko. Z brlohu může ústit vícero otvorů o velikosti do 25 cm. Ukrývají se v nich v době výchovy mláďat či za nepříznivého počasí. V opačném případě se lišky rády sluní a spí mimo ně.
Po narození jsou drobné
Páření probíhá koncem zimy. Gravidita trvá asi dva měsíce. Mláďata se v počtu 4 až 6 kusů rodí v dubnu. Po narození jsou drobná a váží jen 100 g. Mateřské mléko sají do 8 týdnů. Později jim matka nabízí natrávené maso, které během krmení ze sebe vyvrhne. Postupně si tak zvykají na masitou stravu.
Až potom je začíná dokrmovat usmrcenou, a později i živou kořistí. V poslední fázi péče je učí lovit. Koncem léta se liščata osamostatňují a rodina se rozpadá. V některých případech zůstávají dcery s matkou déle a mohou vypomáhat s výchovou potomstva v následujícím roce. Pohlavní dospělosti dosahují v 10 měsících života. Ve volné přírodě se dožívají obvykle 5 let, v zajetí až 15.
Úloha lišky v přírodě
Lišky mají nenahraditelnou hygienickou funkci. Požírají totiž uhynulé živočichy, a to nejen ve volné přírodě, ale i v okolí lidských příbytků. Často se například stává, že procházejí kolem silnic a hledají sražené tvory.
Jsou velmi učenlivé a znalosti o potravních zdrojích se u nich dědí z generace na generaci. Přirozeně loví zejména drobné zemní savce, například hraboše. Denně jich uloví až do 50 kusů, čímž je významně regulují. Stravu si doplňují ptáky a jejich vajíčky, hady či ještěrkami. Z větších zvířat jsou jejich úlovkem zejména bažanti, zajíci, ale i menší či poraněné srny. Doplňkem stravy jsou lesní plody.
Pozor na vzteklinu
Lišky jsou známé přenášením akutního virového onemocnění – vztekliny. Naštěstí bylo toto onemocnění na našem území i díky vakcinaci téměř úplně vymýceno a vyskytuje se jen velmi zřídka.
Jaké nebezpečné onemocnění přenáší liška, a jak ji odchytit, když navštěvuje kurník
- Poslední roky vědci upozorňují na čím dál častější výskyt parazitů rodu Echinococcus, patřících mezi tasemnice, které způsobují onemocnění echinokokózu. Parazit se přenáší z lišek na člověka nepřímo pojídáním lesních plodů, které přišly do kontaktu s jejich močí. Ten se tam dostane při tom, když lišky procházejí skrz porost, protože se živí i rostlinnou potravou. Lesní plody rostoucí blízko nad zemí se proto doporučuje před konzumací pořádně umýt. Onemocnění může být při neléčení smrtelné.
- Když začnou v kurníku pravidelně mizet slepice, téměř jistě za tím bude liška. Řešením je její odchyt a opětovné vypuštění daleko ve volné přírodě. Nejsnáze se lišky odchytávají pomocí odchytové pasti. Do ní vložíme aromatickou návnadu, velmi dobře fungují ryby či jiná syrová masa. S pastí manipulujeme v rukavicích, abychom zamezili přenesení lidského pachu. Před instalací ji taktéž pořádně umyjeme. Kontrolujeme ji alespoň 2krát denně, aby zvíře nezůstalo zavřené v pasti příliš dlouho.
- Prevencí výskytu lišek v okolí domu je i využití pachových odpuzovačů. Toto řešení však nemusí fungovat na všechny jedince, nakonec, lišky jsou velmi učenlivé.
Text: Mgr. Adrian Purkart, PhD.
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
