Tento škůdce, známý pod názvem krtonožka nebo štír, žije převážně v půdě a může zdevastovat celé záhony s mladými vysazenými sazenicemi. Zkušenost s krtonožkou obecnou má i náš kutil Lukáš:
„Manželka si od února pěstovala sazenice rajčat, a když přišel správný čas, zasadila je přímo do záhonu. Velkým zklamáním však bylo, když druhý den byly na dvou sazenicích uhryznuté stonky. Podezření ihned padlo na krtonožku obecnou. Abychom nepřišli o další sazenice, rozhodl jsem se okamžitě konat a vymyslel jsem na ně speciální konstrukci, do které se dají chytit živé.
Četl jsem totiž, že krtonožky ohryzají kořínky a zpod země vylézají jen zřídka. Noční krtonožky se obvykle odváží vyjít na povrch jen pod rouškou tmy a jako mnoho malých živočichů se rády pohybují po dlouhé „překážce“ (v našem případě jsme použili sádrokartonový profil), na které se cítí bezpečně.
Ta je zavede přímo do pasti (nádoby s hladkými stěnami), kterou zakopete na konci dlouhé konstrukce. Tato jednoduchá past se časem ukázala jako účinná a zachránila naše sazenice i bez použití chemie.“ Máte-li stejný problém a nevíte si s krtonožkami rady, zde je návod na Lukášovu past.
Materiál
- sádrokartonový profil CD nebo CW
- skleněná nádoba
Nářadí
- nůžky na plech
Ulovená zvířata byste měli ráno z pasti vybrat a vypustit na louce v dostatečné vzdálenosti od zahrady. Úspěch s pastí budete mít v období páření krtonožek, což je od dubna do začátku června.
Jak past vyrobit
Pomocí rýče vykopejte v záhoně jámu, do které vložíte skleněnou nádobu (například zavařovací sklenici s objemem 5 l). Otvor nádoby by měl být zhruba 5 cm pod úrovní půdy.
Motykou udělejte rýhu mezi sazenicemi s hloubkou asi 3 cm, což je tloušťka použitého profilu. Rýhu směřujte v jedné linii od skleněné nádoby.
Nůžkami na plech zkraťte profil na požadovanou délku.
Před vložením profilu do rýhy si jeden konec profilu uzavřete, abyste krtonožku nasměrovali na stranu s otevřeným koncem přímo k nádobě.
Profil vložte do připravené rýhy a k němu přihrňte zeminu tak, aby byl vrch profilu zarovnán s výškou půdy.
Aby byla past účinnější, připravte si další dva profily týmž způsobem jako první. Půdu z profilů vymeťte metličkou ven.
Past na krtonožky máte připravenou a už jen počkejte do dalšího dne.
Následující den Lukáš ve skleněné nádobě objevil jednu velkou a tři malé krtonožky.
Past jsme používali měsíc, dokud stonky nezesílily, a po zbytek sezony jsme měli s krtonožkami klid.
Co je krtonožka za škůdce?
Krtonožky obecné (Gryllotalpa gryllotalpa) jsou příbuzné kobylek. Dorůstají do délky až 8 cm a podobně jako krtci či hraboši tráví většinu života pod zemí. Protože dávají přednost kypré kultivované půdě, rády se zdržují v zeleninových záhonech a kompostech.
Jejich tunelové systémy v půdě se mohou časem značně rozšířit. Každý den dokáží vytvořit nové tunelové systémy s celkovou délkou až 30 m. Asi 5 cm široké tunely vedou většinou těsně pod povrchem půdy, ale místy vedou i téměř kolmo dolů do níže položených zásobních či chovných komor.
Krtonožky se živí téměř výhradně larvami a jinými drobnými půdními tvory. Jen při nedostatku potravy požírají i kořeny rostlin. Pravidelně však devastují čerstvě vysazené zeleninové záhony tím, že mladé sazenice podkopáváním chodbiček vytlačují ze země.
I „mrtvá“ místa v trávníku velikosti tenisových míčků mohou být náznakem výskytu krtonožek. Chcete-li mít nad krtonožkami kontrolu, která bude šetrná k životnímu prostředí, je důležité podporovat v zahradě jejich přirozené nepřátele.
K nim patří ježci, kočky, slepice, piskoři. Můžete proti nim zasáhnout i přímo, a to parazitickými hlísticemi (Steinernema carpocapsae), které najdete u specializovaných prodejců. Vypouštějí se v červnu až červenci pomocí konve naplněné vlažnou odstátou vodou. Zabíjejí především dospělé jedince krtonožek.
Galerie
Text: redakce
Foto: Lukáš Urblík, isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
