Řebčíky (Fritillaria) jsou atraktivní jarní cibuloviny. Rod zahrnuje přibližně až 100 druhů, které se přirozeně vyskytují v mírném pásmu severní polokoule. Najdeme mezi nimi vyšší i půvabné nižší druhy. Některé z nich jsou již dlouholetou součástí zahrad, jiné se do nich dostávají až v posledních letech.
Pro tyto rostliny je typická přízemní růžice listů, olistěné stonky a skloněné, zvonkové květy. Jejich barva je v závislosti na druhu oranžová, žlutá, bordó, fialová nebo bílá. Různě velké zapáchající cibule se skládají z několika šupin.
Po odkvětu, zežloutnutí a seschnutí listů se zatahují do půdy, aby se v příštím roce opět ukázaly v plné kráse. Hodí se do moderních i venkovských zahrad, nižší druhy i pro pěstování v květináčích. Při správné péči jde o dlouhověké okrasné rostliny.
Stanoviště
Liší se podle druhu. Nejčastěji pěstovaný řebčík královský (Fritillaria imperialis) například vyžaduje hlubokou a výživnou, mírně vlhkou půdu. Potřebuje slunné stanoviště, snese však i slabší stín. Nižší druhy se naopak lépe rozrůstají na polostinných až stinných místech, kde vytvářejí souvislejší porosty. Atraktivní řebčík perský zase ocení, nachází-li se v půdě drobnější štěrk.
Výsadba
Cibule vysazujeme na podzim do menších a větších skupin, nikoli jednotlivě (platí to hlavně pro nižší druhy). Výjimkou je řebčík královský, který vysazujeme koncem léta, aby stihl do zimy zakořenit. V tomto případě je rovněž důležité sázet cibule mírně šikmo.
Dodržujeme doporučenou hloubku výsadby, která se může lišit podle druhu. Předpěstované rostliny v květináčích, které lze koupit na jaře, později vysadíme s neporušeným kořenovým balem do zahrady.
Kalendář výsadby a kvetení
Výsadba: srpen, září
Vybírání cibulí: červen
Kvetení: březen – květen
Péče
Pokud je suché jaro, rostlinám dopřejeme vláhu. V tomto období k nim přisypeme i prosetý kompost. Během rašení listů a v období kvetení je můžeme přihnojit hnojivem na cibuloviny, čímž podpoříme vitalitu a odolnost proti chorobám.
Cibule řebčíku královského jednou za 4 až 5 let vyjmeme začátkem léta z půdy a koncem léta je vysadíme na jiné místo. Mezi vyjmutím a výsadbou je uskladníme v suché rašelině nebo pilinách – vždy jen na krátkou dobu. Cibule nižších řebčíků vybírat nemusíme.
5 kultivarů
Galerie
Řebčík královský (Fritillaria imperialis)
Impozantní vysoká jarní cibulovina je typická oranžovými zvonkovitými květy, nad kterými je chochol úzkých listů. Dostupná je i odrůda ‘Lutea’ se žlutým květem. Kvete v dubnu. Uplatní se ve smíšených květinových záhonech, hodí se i k řezu.
v × š: 100 × 30 cm
Řebčík kostkovaný (Fritillaria meleagris)
Jedná se o zástupce s nádhernými růžovými až fialovými květy s typickou kresbou. Má rád polostinná a vlhká místa. Dá se pěstovat v nádobách i ve volné půdě, například u jezírek.
v × š: 30 × 5 cm
Řebčík perský (Fritillaria persica)
Zajímavý kvalitní druh se spirálovitě uspořádanými listy a malými, tmavě fialovými nebo i bílými zvonkovitými květy. Hodí se do smíšených květinových záhonů, potřebuje slunce.
v × š: 80 × 10 cm
Řebčík Uva vulpis (Fritillaria uva-vulpis)
Méně pěstovaný druh s menšími zvonkovitými květy, které jsou žlutohnědé. V ideálních podmínkách na polostinných místech s vlhkou a humózní půdou vytváří souvislé porosty.
v × š: 30–45 × 5–10 cm
Řebčík Michailovskyi (Fritillaria michailovskyi)
Patří mezi nejkrásnější kvetoucí nižší druhy řebčíků. Má nápadné, hnědožluté zvonkovité květy. Rostliny jsou nižší, vyniknou, pokud jich je spolu víc. Hodí se na okraje záhonů, do skalek a květináčů.
v × š: 10–20 × 5 cm
Text: Daniel Košťál
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
