Keře všech velikostí, včetně moderních i záhonových růží, vytvářejí jakousi vizuální kostru téměř všech záhonů. V této skupině rostlin najdeme opravdu velké množství druhů s různými tvary a barvami listů, kvetoucích v různých obdobích roku. Zatímco keře pěstované v kontejnerech můžeme sázet prakticky během celého roku, prostokořenné jenom nyní, nebo na jaře. Základem je důkladná příprava půdy. Přeryjeme ji do hloubky minimálně na délku rýče a odstraníme veškerý plevel včetně kořenů trvalých plevelů. Potom do půdy zapracujeme větší množství kompostu nebo dobře vyzrálý hnůj, abychom nově vysazovaným rostlinám zajistili dobrý start.
Zakořeňování podpoříme organickým hnojivem přidaným nejen na dno jámy,
ale i do půdy.
4 kroky výsadby keřů
1 Před výsadbou keře vydatně zalijeme. Pokud je kořenový bal v kontejneru přesušený, celý ho na hodinu či dvě namočíme do kbelíku s vodou. Kořeny se dobře napijí a sníží se stres z přesazování. Vykopeme jámu, stejně hlubokou a minimálně dvakrát širší, než je šířka kořenového balu. U růží může být jáma o něco hlubší, aby se naroubovaná část dotýkala půdy. Vidlemi ještě porušíme dno a stěny vykopané jámy.
2 Keř vyjmeme z kontejneru. Ruku s rozevřenými prsty položíme mezi větve navrch půdy a rostlinu obrátíme „hlavou dolů“. Druhou rukou se kontejner snažíme uvolnit. Můžeme si pomoci jeho stlačením nebo jím poklepeme o pevný podklad. Pokud to nepomůže, keř uvolníme rozstřihnutím nebo rozříznutím obalu.
3 Kořeny kroutící se kolem kořenového balu jemně uvolníme a napřímíme, jak se dá, jinak je možné, že i po vysazení budou pokračovat v kroutícím růstu a keř nebude nikdy prospívat. Keř vložíme do vykopané jámy s rozprostřenými kořeny tak hluboko, jak rostl v kontejneru, jen růže dáme o něco hlouběji.
4 Kolem kořenů nasypeme část vykopané hlíny a zatlačíme ji, aby kořeny k půdě dobře přilnuly. Přidáme další půdu a udusáme. Vydatně zalijeme. Zaléváme i během sucha minimálně další sezónu.
Tip na článek: Okrasné kvetoucí keře v zahrade
Které rostliny sázíme raději na jaře?
Jarní výsadbu upřednostníme u rostlin původem z teplejších oblastí, například ze Středozemí. Patří sem keřovité šalvěje, levandule, latnatec. Vysazujeme je až přibližně v polovině jara, kdy se půda trochu oteplí. Než přijde zima, budou mít dostatek času na zakořenění a zpevnění.
- Rostliny odolné vůči suchu s masitými nebo chlupatými listy, které nemají rády zimu a nadměrnou vlhkost. Patří sem juky, rozchodníky, pelyňky, skalní růže, santoliny.
- Okrasné trávy z teplých regionů včetně ozdobnice, prosa a dochanu.
- Stálezelené druhy, zejména v chladnějších regionech, vysazujeme také raději na jaře. Vybereme pro ně bezvětrné stanoviště, protože listy vypařují vodu i během zimy a vítr to podporuje. Jsou pak náchylnější na vysychání i vymrznutí. Některé druhy jsou odolnější než jiné, například stálezelený dřišťál, zimolez lesklý a ptačí zob jsou odolnější než lýkovec.
Text: redakce
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
