Staňte se experty na jablka díky našemu průvodci

Ale pozor, musíte správně vybrat odrůdy. Letní jablka jsou dobrá pro okamžitou spotřebu, jejich skladování není vhodné, podle odrůdy vydrží jeden až tři, maximálně čtyři týdny. Poměrně rychle se mění jejich konzistence, říkáme, že moučnatí, na jazyku se rozpadávají jako „mouka“ a poměrně rychle začínají hnít.

„Velkou předností doma dopěstovaných jablíček je to, že přesně víme, kdy, čím a zda vůbec jsme je postřikovali. Abychom se vyhnuli postřikům, vybereme si jabloně odolné proti chorobám, najdeme je mezi starými i moderními odrůdami. Šlechtěny jsou především proti padlí a strupovitosti.“

Protože většina letních odrůd má svěží sladkokyselou chuť, jsou v teple výborným občerstvením. Kromě konzumace zasyrova se hodí i na koláče, výrobu dětských výživ a v kombinaci s jiným ovocem i do džemů. Pokud jich máte příliš, ještě tvrdé plody můžete zavařovat a nakrájené i sušit.

Podzimní a zimní odrůdy

Většina zimních odrůd je typická tím, že ihned po sběru nejsou chuťově zralé, musí se na čas uskladnit, abychom si na nich mohli pochutnat. Do zahrádky si proto vyberte i takzvané podzimní odrůdy. Jsou jakýmsi přechodem mezi letními a zimními odrůdami. Dají se konzumovat už po sběru začátkem podzimu a snesou i několikatýdenní skladování.

Záleží na tom, jak velká jste rodina, kolik jablek zkonzumujete, a zda je využijete i na přípravu dobrot. Běžnému zahrádkáři v zahrádce obvykle postačí jedna letní, jedna podzimní a několik zimních odrůd. Proč více zimních? Zima je dlouhá, a než dozrají letní jablíčka, uběhne několik měsíců, a tak budete potřebovat větší množství jablek, což zabezpečí více stromů. Zároveň platí, že se vyplatí sáhnout ne po jedné, ač oblíbené odrůdě, ale po několika.

Každému členu rodiny může chutnat něco jiného, ale hlavně různé odrůdy uskladněných jablek chuťově dozrávají postupně. Zatímco jedny jsou chuťově výborné od října do prosince a následně se začnou poměrně rychle kazit, jiné chuťově dozrávají například až v lednu a vydrží do března.

Další jsou výborné od února do dubna a následně se kazí, a jsou i odrůdy, které se při dobrém skladování konzumují ještě v květnu či až červnu. Možná si řeknete, že jednodušší je vysadit poslední zmíněné, ale může se stát, že chuťově dozrají až v únoru, a proto je dobrá kombinace s jinými odrůdami.

Výhody kombinací odrůd jablka

Další výhodou kombinace několika odrůd je, že jabloně jsou poměrně náchylné na takzvanou střídavou rodivost, což znamená, že zatímco jeden rok jsou plně obsypané, jiný je jablek méně. Důvodů je několik, například účinek jarních mrazů, chybějící probírka plodů, genetická predispozice, vliv počasí, stanoviště, vliv chorob i škůdců, řez a jiné.

Každá odrůda na zmíněný souhrn příčin reaguje trošku jinak, tedy například pokud ve vlhčím roce výrazně negativně ovlivní jednu z odrůd houbovitá choroba, jiná to „za ni zatáhne“ a sklad na zimu nebude prázdný.

Pěstitelský tvar jablka nejen podle velikosti zahrady

V malých zahradách, kde pravděpodobně šetříte místem, zvolte pomalu a nízko rostoucí stromy. Ty se dají tvarovat a pěstovat na vedení lemujícím hranice pozemku, nebo i bez vedení, na což je vhodný pěstitelský tvar nazývaný štíhlé vřeteno. Tyto klidně vysaďte i do okrasného záhonu v rytmických rozestupech a k nim vyberte směs nižších trvalek, případně je podsaďte jahodami.

„Za staré odrůdy jabloní se považují takové, které vznikly přibližně před rokem 1950, za nové po tomto roce.“

V každém případě však platí, že na vedení nebo jako štíhlé vřeteno není vhodné pěstovat jakýkoliv stromek, který zakoupíte. Podstatný je výběr slabě rostoucí podnože. Informace o tom, jaká podnož byla použita, bývá označena na cedulce, která visí na stromku. Podnože se označují zkratkami, které si můžete najít na internetu či se prostě zeptat v obchodě.

Kterou podnož zvolit?

Vliv podnože je pro růst stromu zásadní. Kdysi se jako podnož používaly běžné semenáče záměrně nebo náhodně vyseté v zahradě, do kterých se štěpila ušlechtilá odrůda. Stromky se pěstovaly především jako vysokokmeny, později se z praktických důvodů a pro vyšší rodivost začaly řezat a tvarovat.

Samotná podnož se vlastně skládá z kmínku a kořenů a zjednodušeně lze říci, že jak intenzivně „pumpují“ kořeny přes kmínek do koruny vodu a živiny, tak intenzivně bude růst. Postupně se zahradníci začali zaměřovat na pomaleji rostoucí podnože a izolovat je, pro zachování vlastností se množí vegetativně.

„K dobrému zdraví stromu a následně plodů přispívá i správná výživa a vhodný řez.“

Růst stromu samozřejmě závisí i na vitalitě odrůdy, některá roste intenzivně, jiná pomaleji až pomalu. Když se správně spojí podnož a korunka, výsledkem je určitá výška a celková velikost stromu, v případě těch nízkých i bez hlubokého řezu. Spojit správně podnož a ušlechtilou část je tak trochu alchymie.

Tak jako na pomalu rostoucí podnož není vhodné roubovat rychle rostoucí odrůdu, není to dobré ani naopak. Co a jak lze kombinovat, je v podstatě práce ovocnářů, vám jako zákazníkům stačí vědět, jakou odrůdu, tvar a výšku stromu plánujete do zahrady vysadit.

Polokmeny a vysokokmeny opět v kurzu

S jistým návratem k tradičnímu způsobu pěstování si na větších pozemcích můžete dovolit založit klasický sad v pravidelných rozestupech, nebo „jen“ vysadit několik jabloní na místa, kde to dává v rámci prostoru smysl. Předem však zvažte, jestli oberete jablka z žebříku. I způsob, a především bezpečnost sběru je důvodem oblíbenosti nižších způsobů pěstování.

Když si takto vysadíte odrůdy, ze kterých budete plánovat vyrábět domácí mošt nebo víno, dá se to, protože u nich nevadí, když i ze stromu spadnou a trošku se potlučou. V tom případě je setřeste či si pomožte holí. Pro skladování jablka utrhněte a zacházejte s nimi jemněji.

Vysokokmeny často vysazovali naši předkové jako aleje podél polních cest. V současnosti v některých obcích takovéto aleje či alespoň jednořady stromů do krajiny vracejí obvykle dobrovolníci a občanská sdružení. Určitě to má význam nejen z hlediska estetiky krajiny, ale i jako potrava pro opylovače, hnízdní možnosti pro ptáky a po opadání si na tom, co nevysbírají lidé, pochutná i zvěř.

Problém střídavé rodivosti

Každoroční úroda je snem a cílem každého zahrádkáře. Stává se však, že jeden rok je jablek mnoho, jiný velmi málo či žádná. Příčin může být několik, například mrazová vlna v období kvetení, což obvykle neovlivníme. Nevhodná výživa, když přehnojíme půdu dusíkem, což strom podnítí k tvorbě velkého množství hlavně planých výhonů.

Stává se i to, že pokud necháme jeden rok na stromě příliš mnoho plodů a on se takříkajíc přirozeně vysílí, v dalším roce bude úrody méně. Tomuto lze předcházet červnovou probírkou plodů. Rizikem bývá i nesprávný řez, když odřežeme větší množství rodivého obrostu, což jsou kratičké větvičky s pupeny s tupým koncem.

I na opravdu hluboký řez, například zmlazení, obvykle stromy v prvním roce reagují silnými výhony s málo květy. Stejně kroupy nebo choroby či škůdci, které významně zničí listovou plochu, mohou být důvodem oslabení jabloní. Jsou však i odrůdy, které rodí nepravidelně i navzdory ideální péči.

Střídavá rodivost je u nich totiž podmíněná geneticky. Z těch známých se to týká například Ontaria a Idaredu, Boskoopského, Průsvitného letního. Naopak bohatě a pravidelně rodícími odrůdami, vyžadujícími jen průměrnou péči, jsou například James, Grieve, Dukát, Doris, Lord Lambourne.

Řez dvakrát za rok

Jabloně patří ke stromům, které se pravidelně každý rok řežou. Pro každý způsob pěstování je zažitý trochu jiný způsob řezu, ale cíl je tentýž. Vzdušná koruna a dosažení tvorby rodivých větviček přinášejících ovoce. Je to trochu umění, ale dá se to naučit. Máte-li známého zkušeného zahrádkáře, poproste ho, aby vás to naučil a vysvětlil vám princip.

Můžete navštívit i kurzy, které pořádají organizace zahrádkářů nebo i jednotlivci ovocnáři. Třetí možnost, avšak finančně náročnější, je každoroční pozvání a zaplacení odborníka. Je jich málo, mají hodně práce, a proto s tím počítejte předem.

Nejméně řezu vyžadují vysokokmeny. U nich je důležitý výchovný řez čili vhodné zapěstování koruny a později jednou za několik let provzdušnění, případně po letech jemné zmlazení.

Skladování, základ úspěchu u jablka

Předpokladem soběstačnosti v jablkách je výběr odrůd s postupným obdobím konzumní zralosti a s podmínkou jejich správného skladování. Plody spadané sbírejte ze země a skladujte ve zvláštní bedničce, určete je pro rychlou spotřebu.

Pokud ještě nejsou jablka úplně konzumně zralé, ale mají tendenci se kazit, zavařte je, usušte či jinak zpracujte, například na dětskou výživu, džem nebo mošt. Ostatní uložte suché a stopkou dolů v nízké vrstvě do bedniček a odneste do sklepa, studené garáže nebo skladu. V místnosti však nesmí mrznout, za ideální teplotu se považuje 1 až 5 °C a 85% až 90% vlhkost.

Než to tak uděláte, vyplatí se sklep dezinfikovat, například vápenným nátěrem. Platí pravidlo, že v jedné místnosti se neskladuje ovoce spolu se zeleninou. Jablka se musí pravidelně kontrolovat a odebírat a vyhazovat kazící se kusy.