Život v zahradě očima zoologa Adriána Purkarta
Komáři (Culicidae) jsou drobný a křehký hmyz s jedním párem křídel. Ve světe je jich dosud popsaných více než 3500 různých druhů, z nichž u nás žije přibližně 50. Většina z nich je na první pohled velmi podobná a rozeznat je dokážou jen odborníci.
Nepříjemný zvuk vydávají křídla, která za letu kmitají frekvencí až 800 pohybů za sekundu. I když křídly mávají extrémně rychle, jsou to oproti mouchám a včelám poměrně pomalí letci. Neletí rychleji než 3 km/hod. Bzukot křídel jim slouží i pro komunikaci. V době páření samci komárů bzučí výrazně vyšší frekvencí, aby tak nalákali samice k páření.
Zatímco samice jsou paraziti sající krev, samci se živí převážně nektarem a pylem na květech. Většina druhů je aktivní zejména po setmění a v noci, případně ve vlhku a při větším zastínění. Tak brání vystavení svého křehkého těla suchým podmínkám.
Krev potřebují na tvorbu vajíček
Samice komárů hledají svého hostitele pomocí čichu, kterým rozeznávají vydechovaný oxid uhličitý. Vnímají i vyzařované tělesné teplo a dopomáhají si též zrakem. Po sednutí na kůži využijí svoje bodavě sací ústní ústrojí. U komárů došlo během vývoje k proměně kusadel a čelistí v bodavý aparát, kterým narušují povrch. Do rány vpouštějí látky bránící srážení krve.
Ta vytéká na povrch, kde ji vysávají spodním rtem. Vysají zhruba objem 0,01 mililitru krve, což je při jejich velikosti podobné, jako kdyby člověk vypil obsah běžné vany. Tuto tekutinu potřebují jako důležitou výživnou surovinu na tvorbu vajíček. To, že tvoří vajíčka, poznáme i na jejich těle, když se nafouklé červené tělíčko postupně během několika dnů promění na bílé. Samice na jedno nasátí dokáže vytvořit od 150 do 350 vajíček. V závislosti na druhu je klade přímo na povrch stojaté vodní hladiny nebo do vlhké půdy. Vylíhnuté larvy se ve vodě živí mikroorganismy, řasami i organickým odpadem.
Období vývinu od vajíčka do dospělého stadia závisí na druhu. V optimálních podmínkách, což je vlhko a teplota 20 až 30 °C, může trvat i méně než 10 dnů. Dospělí samci žijí přibližně 10 dnů, jejich „polovičky“ i více než měsíc, během kterého jsou schopné až třikrát vytvořit vajíčka.
Hnízdiště komárů
Absolutně bezbranné larvy komárů jsou oblíbenou kořistí drobných ryb a jiných vodních predátorů. Ve vyváženém ekosystému jsou jako důležitá součást potravního řetězce poměrně úspěšně přirozeně eliminovány. Masověji se vyskytují zejména v občasných vodách, jako jsou louže, stromové dutiny vyplněné vodou (dendrotelmy) a v okolí lidských sídel v různých předmětech s vodou.
Na zahradě jsou to malá jezírka, sudy na vodu, kbelíky a jiné nádoby, případně nevhodně řešený okap. V ideálních podmínkách se může vyskytovat 50 až neuvěřitelných 400 larev na jeden litr vody. Hromada nepotřebných věcí schopných udržet dešťovou vodu se tak snadno stává úspěšným hnízdištěm komárů.
Důležitá součást přírody
I když nám komáři ztrpčují život, jsou neoddělitelnou součástí přírody. Vyskytují se v ohromných množstvích a pro mnohé živočichy jsou hlavní složkou potravy. Ve vodách jsou jim vděční zejména rybáři, protože se jejich larvami živí rybí plůdek. Největšími predátory dospělých létajících komárů jsou hlavně hmyzožraví ptáci – rorýsi, bělořiti a vlaštovky. V době hnízdění dokážou sežrat i několik tisíc komárů za jediný den. Protože tito ptáci po setmění nelétají, v noci loví komáry primárně netopýři. Jediný netopýr dokáže během noci sežrat více než 3 000 komárů.
Adrián radí, jak snížit výskyt komárů v našem okolí
Pokud chcete omezit vývin komárů ve svém okolí, zamezte tvorbě různých vodních nádrží v zahradě – odstraňte staré kbelíky, vany či jiné předměty neúmyslně zadržující dešťovou nebo zálivkovou vodu. Nádrže na vodu uzavřete poklopem. Tyto návyky zkuste naučit i sousedy, komáři totiž nepoznají hranice pozemků.
Používáte misky s vodou pro napájení živočichů? Pravidelně ji měňte, abyste zamezili vývinu larev.
Když máte v zahradě sudy s vodou, ve kterých se zdržují larvy komárů, můžete je eliminovat nalitím tenké vrstvy jedlého oleje. Ten způsobí, že larvy přichycené na hladinu nebudou moct dýchat. Alternativou je na hladinu položit vhodně vyříznutý kus polystyrenu, i ten zabrání jejich dýchání.
V okolí bydliště podporujte iniciativy za ochranu hnízdišť hmyzožravých ptáků a netopýrů, jsou nejefektivnější biologickou ochranou proti komárům. Navíc, umělá hnízda je možné zakoupit a připevnit je na fasádu budov či na střechu.
I když jsou kalamity komárů nepříjemné, zpravidla trvají jen několik dnů až týdnů v roce. Plošné využití chemických postřiků může způsobit v přírodě velké škody, a proto se už nedoporučuje. Vhodnější je na jejich likvidaci využít prostředky biologické ochrany v podobě postřiků s obsahem bakterií (Bacilus thuringiensis israelensis). Označují se jako BTI prostředky, zkratku tvoří počáteční písmena zmíněné bakterie.
Jako pasivní ochrana funguje v okolí domu vysadit suchomilné rostliny, například levandule, dobromysl, tymián a podobně. Komáři se jim vyhýbají pravděpodobně nejen kvůli vůni, ale i proto, že je okolo nich sucho, a v suchém prostředí během dne nepřežijí.
Jestli žijete v oblasti s jejich vyšším výskytem, nejjistější pasivní ochrana jsou sítě na oknech, v zahradě moskytiéry.
Odpudit komáry by měly pomáhat i éterické oleje, například na bázi citrusové trávy, citronely, skořice, eukalyptu, případně různé směsi.
Chemické repelenty používejte podle návodu. Pozor, pokud máte citlivou pokožku! Repelenty s vyšší účinnou dávkou ji mohou dráždit, zvlášť na slunci. Když se vrátíte z prostředí, kde jste se chránili proti komárům, je dobré si je ze sebe smýt.
Text: Mgr. Adrián Purkart, PhD.
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
