1. Vyberte vhodné místo pro kompostování
Pokud chcete vytvořit nový kompost, měli byste pro něj pečlivě vybrat místo. Nejlepší je umístit ho pod větší strom, protože v chladném a vlhkém stínu stromů odpad nevyschne tak snadno jako na prudkém slunci. Větrání je především otázkou správné nádoby pro kompostování.
Většina modelů má v bočních stěnách široké vzduchové štěrbiny, skrz které může unikat oxid uhličitý vznikající při tlení a dovnitř se zase dostává potřebný kyslík. Kompostér neumisťujte na zpevněnou plochu, i když se to zdá být údajně „nejčistším“ řešením. Kontakt se zemí je důležitý, aby přebytečná vlhkost měla kam odtéct a aby se dovnitř kompostu dostali žížaly a jiní „pomocníci kompostování“.
2. Tři nádoby pro optimální složení
Profesionální zahradníci nedají dopustit na tříkomorový princip kompostování. V první komoře (v kompostéru) se shromažďuje odpad, v druhé probíhá první fáze hnití a ve třetí nádobě se odpad úplně rozloží. Hned, jak se hotový kompost spotřebuje, obsah druhé nádoby se přemístí do třetí.
Nová hromada se potom umístí do druhé s odpadem z první komory. Komerčně dostupné kompostéry ze dřeva nebo pozinkovaného kovu mají obvykle kapacitu jeden kubický metr. Ani vlastnoručně vyrobené nádoby by neměly být větší, aby se dosáhlo potřebného větrání uvnitř hromady.
3. Kompostový odpad je důležité promíchávat
Seznam ingrediencí vhodných do kompostu je dlouhý, a čím je směs rozmanitější, tím harmoničtější je proces hnití. Zahradní odpad se liší svojí strukturou a složkami. Odřezky z keříků jsou například vzdušné, suché a s nízkým obsahem dusíku, zatímco posekaná tráva je velmi hutná, vlhká a s vysokým obsahem dusíku.
Aby vše shnilo rovnoměrně, je důležité odpad s kontrastními vlastnostmi vrstvit střídavě v tenkých vrstvách – vlhký se suchým, hustý se sypkým a chudý na dusík s bohatým na dusík. Může se však všechno, co se v zahradě nahromadí jako odpad, dostat na kompost?
Například takový plevel můžete bez problémů kompostovat. Je třeba jej však vyplít ještě před jeho kvetením. Druhy, ze kterých se tvoří výběžky, jako například pýr plazivý, je třeba po vypletí nechat na řádce nejdříve vyschnout.
4. Odřezky z keříků napřed rozdrťte
Větve a větvičky shnijí nejrychleji, když je před kompostováním rozdrtíte zahradním drtičem. Málokterý hobby zahrádkář však ví, že o tom, jak rychle se dřevo rozloží, rozhoduje i konstrukce drtiče.
Takzvané tiché drtiče s pomalým rotujícím řezacím válcem větve přitlačí k přítlačné desce, rozdrtí je na drobné kousky a rozbije jejich vlákna. Mikroorganizmy v kompostu tedy dokážou proniknout obzvlášť hluboko do dřeva a v krátkém čase ho rozložit.
5. Mikroorganismy v kompostu potřebují živiny
Listí, dřevo a víceleté zbytky sestávají z velké části z uhlíku (C) a neobsahují téměř žádný dusík (N). Odborníci tvrdí, že poměr C a N musí být při kompostování zachovaný. Téměř všechny bakterie a prvoci totiž potřebují dusík, aby se mohly množit.
Pokud je ho nedostatek, takový odpad se v kompostu jen pomalu rozkládá. Tehdy na urychlení procesu hnití musíte použít urychlovač kompostu, abyste stimulovali aktivitu mikroorganismů. Ten jednoduše nasypete na odpad.
6. Kompostujte citrusové slupky
Chemicky neošetřené citronové, pomerančové, mandarinkové nebo banánové slupky se dají bez váhání kompostovat, ale rozkládají se pomaleji než slupky z jablek nebo hrušek, protože obsahují přírodní esenciální oleje. Ovoce ošetřené chemickými fungicidy může narušit činnost kompostových mikroorganismů.
7. Divoké byliny harmonizují proces kompostování
Bylinky, jako je řebříček, heřmánek, kopřiva, už v malých množstvích harmonizují proces hnití a nepřímo podporují ukládání humusu v půdě, stejně tak i růst a odolnost rostlin. V minulosti se dusíkaté vápno často doporučovalo jako přídavek na oslabení klíčících semen plevele nebo patogenů a na zvýšení obsahu dusíku v kompostu.
Biozahrádkáři se však obejdou i bez této přídavné látky, která škodí drobným tvorům a hnojící účinek zvyšují raději přidáváním maštalního hnoje nebo vlhčením kompostu kopřivovým výluhem.
8. Pracovití pomocníci: houby, kompostoví červi & spol.
Věděli jste, že v hrsti kompostu je více živých organismů než lidí na zemi? Ve fázi náběhu na tlení a během tlení se hromada zahřeje na teploty 35 až 70 °C. Pracují tu zejména houby a bakterie. Stejně tak mnohonožky, roztoči, střevlíci, kompostoví červi a jiní drobní živočichové migrují až ve fázi budování, když hromada vychladne (8. až 12. týden).
V dozrávajícím kompostu je možné objevit larvy chroustů a užitečných zlatohlávků, na hromadě nebo na okrajích klíčí i divoké byliny, stejně tak i ptačinec prostřední. Žížaly migrují až v poslední fázi dozrávání, když se kompost postupně stává zemitým.
9. Kompost zakryjte proti větru a počasí
Otevřené kompostovací nádoby se musí zakrývat. Zabrání se tak vysychání hromady na povrchu, přílišnému ochlazování v zimě nebo podmáčení deštěm a sněhem. Vhodné jsou slaměné nebo třtinové rohože, ale i hrubé, prodyšné ochranné rouno na kompost, do kterého můžete kompost v případě přetrvávajících mrazů i kompletně zabalit.
Kompost byste měli přikrýt fólií jen na krátký čas, například při obzvlášť silných deštích, aby se nevyplavilo příliš mnoho živin. Velká nevýhoda je, že fólie jsou vzduchotěsné. Odpad, který je nižší, tak přichází o kyslík a začíná hnít. Kromě toho byste kompost neměli udržovat úplně suchý, protože mikroorganismy se cítí nejpohodlněji v teplém a vlhkém prostředí.
10. Jak poznáte vyzrálý kompost?
V závislosti na ročním období trvá šest až dvanáct měsíců, než se hrubé zbytky rostlin promění na tmavou humózní půdu. Zralý kompost příjemně voní po lesní půdě. Kromě vaječných skořápek a několika kousků dřeva by neměly být viditelné žádné hrubé složky. Proces je možné urychlit několikanásobným otáčením a mícháním.
Proces kompostování se dá snadno upravit. Pokud je materiál příliš suchý, přimíchejte čerstvý zelený odpad nebo každou novou vrstvu navlhčete zálivkou. Jestli hromada hnije a páchne zatuchnutím, odřezky stébel, listí nebo nasekané větve zajistí uvolnění a provzdušnění podmáčeného materiálu.
11. Mohou jít nemocné rostliny do kompostu?
Vědecké studie ukazují, že rostliny, jejichž listy jsou napadeny houbovými chorobami, jako je padlí, černá skvrnitost nebo hnědá hniloba, se určitě dají kompostovat. Pokusy s kompostovými extrakty dokonce naznačují, že při kompostování napadeného materiálu vznikají antibiotika, která příznivě působí na rostliny. Ale to jen za předpokladu správného procesu kompostování s počátečními teplotami nad 50 °C.
12. Vyrobte si tekuté hnojivo z kompostu
Kompostová voda je rychle působící, přírodní a levné tekuté hnojivo. Za tímto účelem vložte do kbelíku s vodou lopatku kompostu, důkladně promíchejte a po odstátí aplikujte nezředěné pomocí zálivky.
U kompostového čaje na posilnění rostlin nechte vývar stát dva týdny a každý den ho důkladně promíchejte. Potom extrakt přefiltrujte skrz plátno, rozřeďte (1 díl čaje na 10 dílů vody) a nastříkejte na rostliny.
Fotogalerie
Text: Monika Šestinová
Foto: Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
